4. Karlův most

Král Vladislav I. dal postavit, na počest své ženy Judity (Jitky), kamenný most přes Vltavu r. 1170. Na svou dobu byl Juditin most velkolepým technickým dílem, spolu s mostem v Regensburgu (Řezno), jediným kamenným mostem ve střední Evropě.

Do té doby stával přes Vltavu jen jeden dřevěný most u Rudolfina (od r.935), na místě brodu z Hradu do Starého Města. Na přechod přes Vltavu sloužily brody a vory (prahy).

Juditin most byl stržen povodní roku 1342.

Karlův most

Základní kámen pro nový most přes Vltavu položil Karel IV. r. 1357. Stavba mostu trvala 45 let. Označení Karlův most se vžilo až od 19. století. Předtím říkali Pražané svému mostu Kamenný nebo Pražský. Most je přes pět set dvacet metrů dlouhý a více než devět metrů široký. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý.

Karlův most byl 4. kamenný most v Česku:

  1. most Juditin v Praze
  2. most v Písku,
  3. most v Roudnici nad Labem.

Soubor třiceti soch světců na Karlově mostě představuje impozantní sbírku mistrovských děl. Sousoší vyrůstají z mostních pilířů. Sochy byly původně barevné, nyní jsou originály v Lapidáriu města Prahy, na mostě jsou postupně nahrazovány kopiemi. Většina soch byla na most umístěna na počátku 18. století, mezi jejich autory patří barokní mistři Jan Brokoff a Matyáš Braun.

Nejcennější sochařské dílo je sousoší sv. Luitgardy

Nejstarší socha je sv. Jana Nepomuckého (bronzová).

Nejpopulárnější socha je Turek (sousoší sv. Jana z Mathy)

Popis soch je v příloze.

Do 19. století byl kamenný most jedinou cestou pro Pražany přes Vltavu. Od roku 1883 jezdila přes most koňská tramvaj, kterou r. 1905 nahradila tramvaj elektrická. Elektrická tramvaj byla pro otřesy nahrazena r. 1908 autobusy, které přes most projížděly až do II. světové války. Pro auta byl most průjezdný do r. 1965. Kamennou dlažbu ve 20. letech 20. století vystřídal asfalt, který byl odstraněn až v 60. – tých letech při rekonstrukci.

V r. 2010 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce mostu.

Dominantou Karlova mostu jsou nejen sochy, ale i mostecké věže.

Staroměstská mostecká věž

je nejkrásnější svého druhu v Evropě. Byla to symbolická brána do Českého království (směr Hrad) měla oslavit lucemburskou dynastii.

Postavil ji r.1380 stavitel Svatovítského chrámu Petr Parléř. Na výzdobě věže se pokračovalo později.

Ke stavbě mostecké věže se pojí astronomická zajímavost: patronem mostu byl sv. Vít, jehož symbolem bývá slunce.

Spojnice mezi věží a chrámem sv. Víta ukazuje o letním slunovratu přímo k západu slunce.

Základní kámen věže byl položen 9. 7. 1357 v 5 hodin 31 minut. Tato přesnost je důležitá, napíšeme – li číslice vedle sebe 1357 9.7. 5.31 dostaneme číselnou řadu lichých čísel od 1 do 9 a zpět…

Výzdoba věže je rozdělena do několik sfér: sféra pozemská dokumentuje spojení lidské nedokonalosti s hříchem. Zleva doprava jsou znázorněni jako milenci stará žena a student, lev držící nenasytně kýtu masa, orel zachycující zajíčka a milenecká dvojice mnicha a jeptišky. Po hříchu musí následovat trest, pád do sféry pekelné, symbolizované vězením v pilíři mostu.

Vyšší sféra, kam normální smrtelník nedosáhne je sféra měsíční, symbolizovaná gotickým obloukem průjezdu.

Znaky zemí, jimž Lucemburkové vládli, jsou nad obloukem postaveny tak, aby erbovní lvi a orlice stáli proti sobě. Je tu naznačeno spojení Českého království (lev) a Římské říše (orlice).

Další sférou je sféra sluneční. Sochy sedících panovníků Karla IV. a Václava IV: jsou vynikajícími díly gotického sochařství z r. 1380. Panovníci jsou zde vyzdvižení z pozemské sféry přímo mezi světce, uprostřed mezi nimi stojí patron mostu, Římské říše a Českého království – sv. Vít.

Poslední sféra je sféra hvězdná, zdobená sochami českých patronů – sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda.

Na Malé straně je to Malostranská mostecká brána s dvěma věžemi. Menší pochází již z opevnění zbořeného Juditina mostu a uchovává na fasádě cenný románský reliéf – trůnícího panovníka a klečící postavy. Větší věž byla postavena r. 1464 a opravena v 19. století. Je z ni zajímavý pohled na Malou Stranu a na Karlův most.

Sochy na Karlově mostě, směrem od Staroměstské mostecké věže

Vlevo:

1. Sousoší sv. Iva; Autor M. Braun z r. 1711; Dárce: Právnická fakulta

2. Sousoší sv. Barbory, Markéty a Alžběty; Autor: F.M. Brokoff z r. 1707; Dárce: Jan Václav Obytecký

3. Sousoší Piety; Autor: E.Max z r. 1859; Dárce: pražská obec; Původně Boží muka z r.1496

4. Socha sv. Josefa s Ježíšem; Autor: J.Max z r. 1854; Dárce. obchodník J. Bergmann

5. Sousoší sv. Františka Xaverského; Autor: F.M. Brokoff z r. 1711; Dárce: pražská Univerzita

6. Socha sv. Kryštofa; Autor: E. Max z r. 1857; Dárce: purkmistr Václav Wanka

7. Sousoší sv. Fr. Borgiáše; Autor: F.M. Brokoff z r. 1710: Dárce. purkrabí Fr. z Colletů

8. Socha sv. Ludmily s malým Václavem; Autor: M.B.Braun z r. 1730; Dárce: neznámý

9. Sousoší sv. Fr. Serafinského; Autor: E. Max z r. 1855; Dárce. Fr. Hrabě Kolowrat-Libštejnský

10. Sousoší sv. Vincence Ferrarského a sv. Prokopa; Autor: F.M. Brokoff z r. 1712; Dárce. Hrabě R.M. Thun

11. Socha sv. Mikuláše Tolentinského; Autor: J.B. Kohl z r. 1708; Dárce. Konvent Augustiniánů od sv. Tomáše

12. Sousoší sv. Luitgardy; Autor: M.B. Braun z r. 1710; Dárce. opat Plaského cistercického Kláštera; nejhodnotější socha na mostě

13. Sousoší sv. Vojtěcha; Autor: J.M. Brokoff z r. 1706; Dárce: radní M. Joanelli

14. Sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a sv. Ivana; Autor. F.M. Brokoff z r. 1714; Dárce. hrabě Fr. J. Thun; největší dílo na mostě; Turek – nejpopulárnější socha

15. Socha sv. Václava; Autor: J.K. Böhm z r. 1858; Dárce: Ústav slepců na Klárově

Vpravo:

30. Sousoší Madony se sv. Bernardem; Autor: M.V.Jäckel z r. 1709; Dárce: opat Oseckého cisterciáckého kláštera

29. Sousoší Madony se sv. Dominikem; Autor: M.V. Jäckel z r. 1708; Dárce: pražští Dominikáni

28. Sousoší sv. Kříže - Kalvárie; Autor: neznámý (bronzový korpus),17.stol.; Kamenné sochy jsou od; E. Maxe z r. 1861; Dárci: císař Leopold I. Jan Bedřich, arcibiskup pražský a další..; Zde stával kříž od vzniku mostu

27. Socha sv. Anny; Autor: M.V. Jäckel z r. 1707; Dárce: Rudolf hrabě z Lisova

26. Sousoší sv. Cyrila a Metoděje Xaverského Autor: K. Dvořák z r. 1938; Dárce: Ministerstvo školství

25. Socha sv. Jana Křtitele; Autor: J. Max z r. 1855; Dárce: Jan Neubert Gemerich

24. Sousoší sv. Norberta, Václava a Zikmunda; Autor: J. Max z r. 1853; Dárce: opat Strahovský

23. Socha sv. Jana Nepomuckého; Autor: J.B. Mathey, M Razchnüller, J. Brokoff z r. 1682; Dárce: Matyáš baron z Wunschwitz; Nejstarší socha na mostě

22. Socha sv. Antonína Paduánského; Autor: J.O. Mayer z r. 1707; Dárce. rada Kryštof Mořic Withauer

21. Socha sv. Juda Tadeáš; Autor: J.O. Mayer z r. 1708; Dárce: František Sezima z Mitrovic

20. Socha sv. Augustina; Autor: J.B. Kohl z r. 1708; Dárce. Augustiniáni od sv. Tomáše

19. Socha sv. Kajetána; Autor: F.M. Brokoff z r. 1709; Dárce. konvent Theatinů od sv.Kajetána; nejhodnotější socha na mostě

18. Socha sv. Filipa Benicia; Autor. M.B. Mandel z r. 1714; Dárce. řád servitů Praha; jediná barokní mramorová socha

17. Socha sv. Víta; Autor: F.M. Brokoff z r. 1714; Dárce. vyšehradský děkan

16. Sousoší sv. Salvátora se sv. Kosmou a Damiánem; Autor: J.O. Mayer z r. 1709; Dárce: pražská Lékařská fakulta

Karlův most