22. Černínský palác

Nyní Ministerstvo zahraničí ČR.

Palác začal budovat v italském stylu nejbohatší český šlechtic Humprecht Jan Černín z Chudenic na konci 17. století pro rodovou rezidenci a svou rozsáhlou sbírku uměleckých děl. Velkorysý projekt barokního paláce navrhl Francesko Carrati. Na průčelí Černínského paláce je třicet sloupů převyšujících fasádu, stavba má 4 obvodová křídla a 2 nádvoří.

Na stavbě paláce pokračovala mnoho let řada dalších barokních architektů. Ve stylu rokoka je balkon na hlavním průčelí a oranžerie od Anselma Luragha.

Autorem hlavic na sloupech fasády je G.B. Pozzi, fresky nad hlavním schodištěm V.V. Reiner a I. Platzer

socha Herkula na severním průčelí. Další umělecká díla jsou od P. Brandla, M.B. Brauna F.M. Brokoffa ..

Černínové již na začátku 19. století začali palác pronajímat, v r. 1851 prodán státu.

Palác byl přeměněn v kasárna, zahrada v cvičiště.

Po vzniku republiky v r. 1918 byl barokní palác přestavěn pro ministra zahraničí nové republiky. Přestavbou

pověřen Pavel Janák, přistavěl za palác dostavbu pro kanceláře úředníků.

Ústředním prostorem je sál na výšku dvou podlaží, ve své době největší v Praze. Monumentální je trojramenné schodiště ve středním křídle.

Gobelíny, byt Jana Masaryka, z jehož koupelny ( dosud zachovalé) se zřítil v r. 1948 za dosud nevyjasněných okolností.

K paláci patří obnovená přístupná palácová zahrada, kterou navrhl stavitel paláce F. Carrati.

Černínský palác

Černínský palác, pohled ze severu