28. Pražský Hrad I.

Na protáhlém břidličnatém návrší se usadili Přemyslovci vládnoucí slovanskému kmeni Čechů. Postavili na něm Hrad Prahu. Na jihu ho chránila řeka, na východě a na severu skála a potok Brusnice. Pražský Hrad je jediným místem v Evropě, kde je přes tisíc let nepřetržitě usídleno politické ústředí země. Předchůdcem Pražského Hradu byl Levý Hradec, původní sídlo českých Přemyslovců.

U západní brány Pražského Hradu (hradiště) byl kostelík Panny Marie z IX. století, a palác biskupa ( biskupství bylo založeno r. 973). Od té doby ( r. 973) byl Hrad střediskem moci i správy duchovní. V místech, kde je nyní kancelář prezidenta bylo pohřebiště, které se nazývalo Žiži. Za nim stála rotunda sv. Víta, později přestavěná na baziliku sv. Víta. Proti rotundě byl směrem na jih knížecí palác. U východní brány stál kostel sv. Jiří s klášterem. Zakladatelem Pražského Hradu byl kníže Bořivoj v 9. století. Bylo to rozlehlé trojdílné hradiště, kolem byly hliněné valy s palisádami a dřevěnými věžemi. Za těmito valy byla hradební zeď z opuky, spojovaná hlínou. Na východní i na západní straně byly vyhloubeny příkopy. Nejstarší cesta knížecího hradiště vedla od západu k východu. Kníže Břetislav I. dal postavit r. 1041 zděné hradby spojované maltou do výše pěti metrů. O století později zvýšil kníže Soběslav tyto hradby na čtrnáct metrů. Místo jedné hradební věže s hlavní bránou z 9. století na jižní straně vyrostly postupně až do 15. století další věže: Na severní straně věž Mihulka ( 15. stol.), Bílá věž, Věž starého purkrabství, Daliborka( 14.stol.). Černá věž z 11. století střeží Hrad od východu. Jižní věž je z 12. století, Její zbytky jsou zachovány v předsíni, kterou se vchází do Vladislavského sálu. Takto opevněné sídlo českých králů se dočkalo příchodu Habsburků, kteří již začali Hrad uvolňovat a rozšiřovat. V první polovině 16. století jsou k Hradu připojena další území. Pro zahradu s Letohrádkem je vybráno území za Jelením příkopem. Staví se tam konírny, míčovny, zimní a letní jízdárny. Na jižní straně se zasypal val pro Rajskou zahradu. Za Ferdinanda se buduje nový přístup k Hradu z Nerudovy ulice.

Hlavní brána do Hradu - na pilířích brány stojí zápasící giganti, kopie originálů Ignáce Platzera z 2. pol. 18.století. Palácové domy kolem prvního nádvoří nechala postavit Marie Terezie, v rokokovém slohu je postavil Nicola Pacassi. Jsou zdobené alegoriemi války a míru od I.F. Platzera staršího. Mezi prvním a druhým nádvořím stojí z roku 1614 mezi Matyášova brána, dílo Giovanni Mario Filipi, z doby pražského baroka. Stávala původně volně a teprve po 150 letech byla obestavěna tereziánským traktem. Po stranách brány stojí dva kmeny stromů jako praporové stožáry. Architekt Josip Plečnik vybudoval Zahradu na Baště, ukrytou mezi prvním nádvořím a Jelením příkopem. Kdysi se tu říkávalo „ Na baštovním dvorečku“, stála tu jedna z hradebních bašt mocného přemyslovského sídla.

Sraz Ferrari před hlavní bránou Pražského Hradu

Druhé nádvoří začali budovat Habsburkové ve druhé čtvrtině 16. století. Dali zasypat hluboký příkop, táhnoucí se od severu k jihu, který střežil s vysokou hradbou vlastní území Hradu. Na severu příkopu byly zbudovány rozsáhlé konírny ( nyní obrazárna), na jižní straně obrácený k městu vyrostl velký palác. Za Rudolfa II. byly nad konírnami postaveny dva sály: Španělský sál a galerie. V blízkosti obrazárny byly objeveny zbytky zřejmě prvního pražského kostelíka Panny Marie. Na II. nádvoří byla r. 1763 postavena barokní kaple sv. Kříže (Nicolo Paccasi, A. Lurago). Vznikla přestavbou Dvorního stavebního úřadu a největší hradní kuchyně. V době pobytu Ferdinanda V. Dobrotivého a jeho manželky na Pražském Hradu prošla kaple rozsáhlou rekonstrukcí ( 1856). Bývalý císař s manželkou ji používali jako dvorskou kapli. Přestavbou sakristie vznikla apsida. Kaple získala klasicistní podobu. Vnitřní výzdoba je od malíře V. Kandlera, Josefa Navrátila a sochaře E. Maxe, od něho jsou i dvě sochy( Petr a Pavel) na průčelí kaple. Andělé na oltáři jsou od I.F. Platzera, obrazy od F.X. Palka. V kapli sv. Kříže je uložen Svatovítský poklad. Poslední rozsáhlé úpravy proběhly r. 2001. Uprostřed II. nádvoří stojí Kohlova kašna, v 2. pol. 17. století ji postavil kameník František de Torre a sochař Jeroným Kohl. Opodál stojí studna opatřená barokní mříží. Mezi Rudolfovy sály (sever) a obytnými budovami (jih) bylo postaveno v polovině 17. století, spojovací křídlo ( zbytky hradeb zůstaly na původním místě).

Na třetím nádvoří stojí Chrám sv. Víta. S jeho stavbou se začalo r. 1344, na jeho místě stávala románská rotunda, později bazilika. Svatý Václav položil r. 926 základy ke kamenné rotundě. V její jižní apsidě byl r. 935 také pohřben. První český král Vratislav II. nechal rotundu přestavět na baziliku( 1086). Karel IV. nechal baziliku zbourat a na jejím místě začal budovat svatovítský chrám. Současně bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství. První arcibiskup byl Arnošt z Pardubic. Vedle průčelí chrámu stojí barokní budova kapitulního probošství, ozdobená sochou sv. Václava od J.J. Bendla z roku 1662. Původně zde stával románský biskupský dům, jehož zeď se sdruženým okénkem je patrná na východní straně domu. K domu přiléhala kaple sv. Mořice, zbořená r. 1880, při dostavbě katedrály. Její základy jsou uchovány pod přístřeškem vedle chrámu. Nedaleko monolitu z mrákotinské žuly stojí kopie sochy sv. Jiří. Socha byla odlita r. 1373 slévači Jiřím a Martinem z Kluže. Jde patrně o nejstarší zachovanou plastiku v Čechách, umístěnou volně v prostoru.

Panovníci českých zemí - Přemyslovci

Bořivoj I.(870 – 889)

Spytihněv I.(894 – 915) příklon k Řeznu ( Regensburg)

Vratislav I.( 915- 921) Založil baziliku sv. Jiří

Sv. Václav ( 922- 929) příklon k Sasku, založil rotundu sv. Víta

Boleslav I. ( 929 – 972) Dcera Mlada založila klášter Benediktinek sv. Jiří 973

Boleslav II.( 972 – 999) Biskupství Praha 973, sv. Vít kostelem katedrálním

Boleslav III.( 999- 1003 )

Boleslav Chrabrý. Polský král (+ 1025)

Jaromír( 1004 - 1012)

Oldřich( 1012- 1034)

Břetislav I.(1034 – 1055) Syn Oldřicha a Boženy. Český Achiles + Jitka = 5 synů

Spytihněv II. (1055- 1061)

Vratislav II. ( 1061 – 1092) První český král 1086, jen pro svou osobu. Kodex Vyšehradský ( korunovace). Přesídlil na Vyšehrad Na Vyšehradě kostel sv. Petra a Pavla. Na místě rotundy Na Pražském Hradě postavena bazilika sv. Víta

Vladislav I. ( 1109 – 1125)

Soběslav I. ( 1125 – 1140) přesídlil zpět na Hrad z Vyšehradu

Vladislav II. 1140 – 1172). Králem jen pro svou osobu.

Soběslav II. ( 1173 – 1178)

Přemysl Otakar I. ( 1192 – 1230) Královská hodnost dědičně.

Václav I. ( 1230 – 1253)

Přemysl Otakar II. ( 1253 – 1278) Postavil hradby navazující na opevnění Malé Strany

Václav II. ( 1271 - 1305)

Václav III. ( 1289 – 1306) Vymření Přemyslovců

Hlavní brána

Matyášova brána