31. Zahrady Pražského Hradu

První zahrada u Hradu byla ve středověku u kláštera sv. Jiří. Skutečný rozvoj zahrad začal až za vlády Habsburků. Císař Ferdinand I. založil r. 1534 na severní straně Hradu renesanční SEVERNÍ Královskou ZAHRADU. Jeho syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský v jeho úsilí pokračoval. Zahradu vytvořilo mnoho odborníků, architektů a botaniků. Vykvetly zde první tulipány v Evropě a v té době vzácné narcisy, hyacinty, šeříky. Byl tu vysazen kávovník, pomeranče, fíkovníky... Za vlády Rudolfa II. a jeho bratra Matyáše bylo v severní Královské zahradě již několik staveb – Míčovna, Letohrádek, Lví dvůr, dům zahradníka a fíkovna. Koncem 18. století došlo pod vedením K.I. Diezenhofera a M.B. Brauna k několika barokním úpravám. Od r. 1990 je zahrada přístupná, uskutečnila se rekonstrukce Královského letohrádku, prezidentské rezidence, fíkovny, vyhlídkové cesty nad Jelením příkopem a stavba nové oranžerie.

Další informace naleznete v:

Procházka č. 25 Pražský Hrad I.

Procházka č. 26 Pražský Hrad II., Královský letohrádek

Procházka č. 29 Jelení příkop

Zahrada Na Baště

Malá zahrada na severozápadní straně Hradu, na místě bývalé bašty, je dílem architekta Plečnika ze 30 – tých let 20. století. Část zvaná IV. nádvoří je pokryta oblázkovou dlažbou a je spojená kruhovými schody, po nichž se vystoupí na zvýšenou část zahrady. Po levé straně je zeď Arcibiskupského paláce upravena bosáží s malými Plečníkovými lampičkami. Před zdí bílé dřevěné lavice. Po pravé straně navrhl J. Plečnik, , vnější rampové schodiště vedoucí do Španělského sálu, pergolu nad zbytkem staré bašty, dále terasu s balustrádou ze žuly a umělého kamene, Kyklopské schodiště vedoucí do Jeleního příkopu a přechod k severní bráně Hradu ( nyní nově s povrchem z oblázků). Zahradní pavilon, dnes restaurace, vznikl po návrhu M. Moravce roku 1958. Arkády nesoucí terasu byly zazděny během II. svět. války( tzv. Háchův kryt), nyní jsou odstraněny a prostor slouží k výstavám.

JIŽNÍ Královské ZAHRADY

Do zahrad lze vstoupit ze západu, z východu a tzv. Býčím schodištěm ze III. nádvoří Pražského Hradu. V zahradách je řada zastavení, menších staveb.

Rajská zahrada

Založena arcivévodou Ferdinandem Tyrolským v r. 1562 zasypáním hradního příkopu, s mohutnou opěrnou zdí. V 18. století bylo provedeno několik barokních úprav, vzniklo dvouramenné schodiště. V 19. století proběhly další úpravy v zahradě, společně se sousední zahradou Na Valech. Po r. 1918 pracoval na koncepci zahrady arch. J. Plečnik. Do zahrady lze vstoupit z rampy na Hradčanském náměstí zdvojeným portálem po monumentálním schodišti . V nice zdi u vstupu vlevo je umístěna vysoká pískovcová amfora, dále pod schody váza z černého syenitu. Pod vázou je malá kašna, u ní vstup do síně (vinných sklepů), kde jsou uvnitř základy pro nepostavený sloup ( obelisk). V zahradě uprostřed travnaté plochy je umístěna mohutná žulová mísa(J.Plečnik), po okrajích vedou mlatové cesty. Vlevo od mísy jsou dveře, dříve osobní vchod pro T.G. Masaryka do jeho soukromých prostor, na nejž upozorňuje zlacená mříž od Karla Štipla. Na mříži jsou symboly Čs. republiky. Mezi Rajskou a zahradou Na Valech je válcový Matyášův altánek ( dříve Trubačská věž) z r. 1614 s vnitřní malířskou výzdobou od Josefa Navrátila, u altánku je malý snížený dvorek s povrchem z drobné mozaiky. Na zídce stojí socha Dobrý pastýř od J. Kalvody z r. 1922

Zahrada Na Valech

navazuje na Rajskou zahradu, vznikla za Marie Terezie, kdy byl hradní val před jižním průčelím proměněn v alej. V polovině 19. století byly provedeny úpravy terénu, byla postavena masivní opěrná zeď. Podstatné úpravy zahrady provedl ve 20. století arch. J. Plečnik. Byla zbourána zeď, oddělující Zahradu Rajskou( zůstaly jen krajní pilíře). Zahradou vedou dvě cesty: hlavní cesta a po obvodu cesta směrem k Moravské baště. Plečnik posunul starou barokní kašnu z Rajské zahrady do zahrady Na Valech. Za kašnou je malá Bellevue s krásnou vyhlídkou na Chrám sv. Mikuláše. Jeho dlažba je zdobena mozaikou „ svatebních Plečnikových koláčků“. Motiv vejcovce na hlavicích sloupů je z bílého carrarského mramoru, střecha altánku je kamenná. Pod altánkem je rekonstruovaná Hartigovská zahrada s altánkem. Hartigovská zahrada patří k Jižním zahradám od 60. – tých let 20. století. Je přístupná ze zahrady. Na Valech. Zahradu založila Isabela Švihovská r. 1670. V r. 1720 si zde nechal hrabě Josef Hartig postavit hudební pavilonek. Nyní rekonstruovaný pavilon v sobě skrývá zbytky renesanční bašty. U pavilonku stojí pět soch antických božstev ( A. Braun,18. stol.) Půlkruhová Plečnikova vyhlídka leží na příčné cestě od Býčího schodiště, které spojuje jižní zahrady se III. nádvořím Pražského Hradu. Vyhlídková terasa byla vrácena do původní podoby v r. 2012. Obnovena byla i lavice s lampou, dlažba a schodiště do Hartigovské zahrady i opuková pyramida. Na Býčím schodišti je nika s motivem 3 hvězd a krétské sloupy zužující se směrem dolů. Dva památníky u Ludvíkova křídla připomínají defenestraci z r. 1618. K Tereziánskému křídlu přiléhá pavilonek Ptačince, obnovený do pův. stavu r. 2012. Naproti zahradní branka do alpina s bronzovou ženskou bustou Damiána Pešana. Letohrádek Velká Bellevue , naproti na soklu( Plečnik) stojí raně barokní Herkulova kašna. Další část zahrady má dvě výškové úrovně, obě vedou na konec zahrady Na Valech – k Moravské baště (cihlový pavilonek s dřevěnou pergolou, pod níž je žulový stůl, u kterého sedával T.G. Masaryk). Jónskou hlavici se štíhlou kamennou jehlou přidal k pavilonku J. Plečnik. Na konci cesty po jižních zahradách, u Moravské bašty, je obnovená kovová lampa na kamenném podstavci a kopie vlajkového stožáru od J. Plečnika z r. 1996.

Obr. č.1 - Zahrady Pražského Hradu, vstup do Rajské zahrady

Obr. č.2 - Rajská zahrada

Obr. č.3 - Rajská zahrada, syenitová váza

Obr. č.4 - Rajská zahrada Matyášův altánek

Obr. č.5 - Rajská zahrada, Matyášův altánek, socha Dobrého pastýře

Obr. č.6 - Rajská zahrada, vstup do soukromí T.G.M.

Obr. č.7 - Hartigovská zahrada s altánkem

Obr. č.8 – Zahrada Na Valech, Malá Bellevue

Obr. č.9 - Malá Bellevue dlažba, svatební koláčky

Obr. č.10 - Býčí schodiště s opukovou pyramidou

Obr. č.11 - Zahrada Na Valech, barokní kašna, vzadu zbytek zdi oddělujicí zahrady Rajskou a Na Valech

Obr. č.12 - Plečnikova vyhlídka

Obr. č.13 - Plečnikova vyhlídka s lavicemi a lampou

Obr. č.14 - Zahrada Na Valech, Malá Bellevue

Obr. č.15 - Zahrada Na Valech, památník defenestrace

Obr. č.16 - Zahrada Na Valech, Ptačinec

Obr. č.17 - Zahrada Na Valech

Obr. č.18 - Zahrada Na Valech, Velká Bellevue

Obr. č.19 - Zahrada Na Valech, putti před letohrádkem Velká Bellevue

Obr. č.20 - Zahrada Na Valech, vstup do alpina

Obr. č.21 - Zahrada Na Valech, Herkulova kašna

Obr. č.22 - Zahrada Na Valech, Moravská bašta

Obr. č.23 - Kamenná jehla nad Moravskou baštou

Obr. č.24 - Zahrada Na Valech, kovová lampa

Obr. č.25 - Praha - výhled z jižních zahrad

Obr. č.26 - Praha - výhled z jižních zahrad Zahrady Pražského Hradu

Obr. č.27 - Zahrada Na Baště