34. Nerudova ulice

Od poloviny 13. století dělila Nerudovu ulici Strahovská brána (v místě dnešního kostela u Kajetánů) na spodní část ( Strahovská) a horní část (Na Dláždění). Strahovská brána byla součástí opevnění Malé Strany. Strahovskou bránou končila Malá Strana. – to byl konec Malé Strany. Od Kajetánů dolů stojí v Nerudově ulici paláce, od Kajetánů nahoru jsou zde většinou domy „malých lidí“, usazených těsně v podhradí. Strahovská rána byla zbořena r. 1711.

Nerudova ulice byla součástí Královské cesty, je hlavní spojnicí mezi Hradčany, Malou Stranou a Starým Městem. Skoro každý dům má domovní znamení. Číslování domů zavedla Marie Terezie, dříve byly domy označovány znameními anebo jmény majitelů.

Na domech převládají barokní fasády, jejich jádra jsou ale středověká. V prudké ulici byla příčná břevna, proto se ulice jmenovala až do konce 19. století Ostruhová.

Dům č. 206/4 U Tří červených jelínků vznikl spojením dvou domů. Zdobí ho poprsí Jana Nepomuckého a bohaté štukování.

Č. 207/6 U Červeného orla. Pamětní deska bulharského buditele.

Č. 205/2 U Černého orla. Byla zde dvorská lékárna, nyní i pivnice U Kocoura.

Č. 209. Raně rokoková výzdoba, v 16. století vlastnil dům Bartoloměj Spranger, který ji vyzdobil malbami řeckých bohů.

Č. 210/12 U Tří housliček vlastnily houslařské rodiny. Domovní znamení je zde asi od roku 1700.

Č. 211 Valkounský dům, vlastnil architekt G. Santini a později slavní zlatníci – Fr. Diesbach a Jan Packeny.

Č. 212/16 U Zlaté číše. Zlatá číše je jedním ze 14 nejstarších pražských cechovních znamení. Zlatník Jan Schuman označil svůj dům zlatou číší kolem roku 1660. Autorem znamení je jeho zeť Jan Petr Palliardi, proslulý štukatér.

Č. 213/18.U sv. Jana Nepomuckého. Barokní fasáda je na renesančních sgrafitech z 60. let 16. století.

Č. 256/5 Morzinský palác stojí na místě 4 domů. Byl postaven r. 1714, podle plánů G. Santiniho. Dnes rumunské velvyslanectví. Průčelní balkon podpírají sochy mouřenínů od F.M. Brokofa. Z jeho dílny jsou i další díla na průčelí: Den a Noc, znak Morzinů a alegorické postavy 4 dílů světa na střeše.

Č. 247/19 U Hansturka byl v 60. letech 16. století luxusní hostinec, ve kterém byli ubytováni i hosté panovnického dvora. Ve sklepě jsou zbytky Strahovské brány.

Č. 214/20 Thun – Hohensteinský palác patří mezi nejkrásnější barokní stavby v Praze (původně Kolovratský). Na místě 5 domů ho postavil G. Santini. Původně byl spojen s palácem pánů z Hradce v Thunovské ulici. Dnes sídlo italského velvyslanectví. Palác má dvě průčelí, jedno( renesanční) na Nové zámecké schody a druhé (barokní) do Nerudovy ulice. Portál zdobí dva velcí orli ( symbol z kolovratského erbu) a sochy antických bohů Jupitera a Junony, zhotovené M.B. Braunem. Nad prostředním oknem jsou znaky Kolovratů. Do areálu patří také raně barokní věž.

Č. 215/24 Bývalý klášter theatinů je barokní budova, na kterou navazuje zahrádka, kterou se chodilo z kláštera do bývalého kostelíka P. Marie Einsiedelské, který byl užíván před postavením kostela. Klášter byl r. 1783 zrušen. V prostorách kláštera bylo v letech 1834 – 1837 i divadlo Kajetánka, kde své hry režíroval J.K. Tyl. Jako herec tu působil i K.H. Mácha, Karel Sabina, herec Jan Kaška a další osobnosti . Roku 1869 zde začali působit redemptoristé.

Kostel Panny Marie pod ochranou Božské Prozřetelnosti vystavěla kongregace theatinů. Po zakladateli řádu se kostelu říká „ U sv. Kajetána“ . Kostel byl postaven r 1717 na místě bývalé Strahovské brány, dle projektu J.B. Matheye. Na průčelí pracoval G. Santini. Plastická výzdoba hlavního oltáře je od M.V. Jäckla z roku 1724, další sochy vytvořil J.O. Mayer. Vpravo od oltáře je obraz sv. Tekly od F.X. Palka.

Č. 15, Palác Kinských stojí proti kostelu P. Marie u Kajetánů. Má 4 křídla s nádvořím a další trakty s dvorem a zahradou.

Č. 244/25 Osel u kolébky, patřil truhlářské rodině Nonnenmacherů.

Č. 219/32 U Zlatého lva žil znalec Prahy, profesor V.V. Štech. V přízemí je zachován prostor barokní lékárny.

Baráčnická rychta je skryta v průchodu za domem č. 13. Její podoba je z poslední přestavby r. 1934. Průchodem je možné projít na Tržiště.

Č. 240/33 Bretfeldský palác, rokokový, je dílem architekta J.J. Wircha. Reliéf sv. Mikuláše je z dílny I.F. Platzera. Palác byl dějištěm slavných plesů. Hrabě Josef z Bretfeldu byl známý i sbírkou knih a výtvarných děl.

Č. 220/34 U Zlaté podkovy byl v 17. století renesančně přestavěn hrabětem Kinským. Na obrazu sv. Václava je skutečná podkova – symbol štěstí( kdo řádně okoval, dobře dojel).

Č. 239/35 U Bílého anděla bydlel dr. Emil Holub.

Č. 36 U Černé Matky Boží má jméno podle sochy umístěné ve sklepení.

Č.236/41U Červeného lva patřil od r. 1637 zlatníkovi G. Goldenhauerovi (zlatý pohár v tlapě).

Č.233/47 U Dvou slunců bydlel spisovatel Jan Neruda, novinář, český spisovatel.

Č. 171/2 U Zlaté hvězdy, původně středověký dům byl barokně přestavěn. Barokní fasáda má štít zdobený Božím okem.

Č. 171 Tři králové se zdobenou fasádou, slouží nyní jako hotel.

Sochu Toileta nebo také Žena po koupeli nebo Eva, vytvořil Jan Štursa r. 1910. Sokl pochází z roku 1981. Místo Toilety zde měla stát socha Jana Nerudy (ta je umístěna v Petřínských sadech).

Pod Radničními schody (postaveny koncem 17. století a vedou k hradčanské radnici) jsou sochy sv. Jana Nepomuckého od M.J. Brokoffa a sv. Josefa s Ježíškem. Schody vedou příkře vzhůru ke klášteru karmelitek s farním kostelem sv. Benedikta. Nad nimi je chodba, spojující klášter sv. Benedikta s radnicí ( radniční budova patřila dříve klášteru). Na místě této chodby bývala kdysi brána města Hradčan, tady Hradčany končily.

Z druhé strany domu U Zlaté hvězdy je ulice Úvoz, zvaná Hluboká cesta. Před postavením cesty na hradní rampu r. 1663, která vede přímo z Nerudovy ulice na Hradčanské náměstí, to byla hlavní komunikace na Pražský hrad.

Cestou: Na pivo opět k Tomášovi. Po několikaleté rekonstrukci Augustiniánského kláštera u sv. Tomáše se zde začalo opět čepovat slavné černé pivo. Pivo se vařilo v pivovaru nepřetržitě od r. 1352 do r. 1951, kdy se výroba zastavila a černé pivo se začalo vozit z Bránického pivovaru. Nyní, po rekonstrukci se pivo vozí z pivovaru na Strahově, podle původních mnišských receptur.

Do bývalého kláštera u sv. Tomáše se vrátili začátkem 90. let Augustiniáni. Z části jejich mnišských cel, pivovaru a hospodářských objektů vznikl po rekonstrukci hotelThe Augustin, se 101 pokoji. Nálezy archeologů získané při rekonstrukci kláštera je možné zhlédnout pod skleněnou podlahou pivního baru.

Nábytek v hotelu i v restauracích je ve stylu českého kubismu ze 30. let minulého století, včetně dřevěných replik židlí Pavla Janáka a lehátek Adolfa Loose.

Nerudova ulice

Nerudova ulice