37. Palácové zahrady pod Pražským Hradem, kostel sv. Tomáše

Malou Stranu ( Menší Město pražské) založil založil r. 1257 Přemysl Otakar II. jako druhé pražské město. Na území osídleném již v 9. století, na místě osady a několika vesnic. Přemysl Otakar II. původní obyvatelstvo vystěhoval a usadil tam německé kolonisty. Rozloha tohoto Města, které se nazývalo Menší město pražské byla ohraničena hradbami, které sahaly od kláštera Johanitů a dnešního Tržiště k Jánskému vršku, ke Hradu a po jeho svahu k dnešnímu Klárovu.

Město pod Hradem mělo čtyři brány : Mosteckou – vstupní brána na most Juditin, Strahovskou zbytky v Nerudově ulici, Újezdskou ( č.p. 516 – Karmelitská ulice) a Píseckou, Valdštejnova č.p. 157 (Pálffyho palác) Dnešní náměstí s původním kostelem sv. Mikuláše, který stál již r. 1283 bylo středem města.

Z náměstí vedly cesty k branám, mostu, vzhůru na Hrad a po stranách k Újezdu a ke klášteru sv. Tomáše. Chloubou města byl klášter Johanitů, založený v polovině 12. století, ležící po straně mostu a zahrnující Kampu s náměstím Maltézským a Velkopřevorským. Na druhé straně to byl Biskupský dvůr, rozkládající se mezi Dražického nám., Lužickou,letenskou a Josefskou ulicí a částí ulicí Mostecké.

Obě tyto v základě románské oblasti, zůstaly až dosud zahradními a uchovaly si nejklidnější ráz. Mladší části Malé Strany, pocházející z ranné gotiky, vznikly již

na poněkud stoupajícím terénu, který lze považovat za střed Malé Strany.

Karel IV. vybudoval nový most a rozšířil i Menší Město pražské na dnešní rozsah.

Otakarovo opevnění, vedoucí od Maltézů (Johanitů) Prokopskou ulicí podél Tržiště zůstalo zachováno uvnitř nových hradeb karlovských ( 1360). Nové hradby, jimž se dnes říká Hladová zeď, ohradily celý Petřín. Malá Strana za doby Karla IV. sahala na Strahov a Pohořelec a dolů k Vltavě na Klárov. Skoro celé toto území zůstalo až do husitských válek církevním.

Roku 1419 Malá Strana vyhořela. Následovalo několik dalších požárů, poslední r. 1541. Po bitvě na Bílé hoře se staví mnoho nových objektů – šlechtických a církevních. Celá čtvrt se stává sídlem paláců a konventů, především konventu Karmelitek u sv. Josefa a Jezuitů. Malostranský úsek cesty, kudy se ubíraly korunovační průvody začíná Malostranskou mosteckou branou a končí branou Matyášovou na prvním nádvoří Pražského hradu. Reformy Josefa II. odvedly do Vidně většinu zde sídlící šlechty a zrušily mnoho kostelů a klášterů.

Palácové zahrady .

Na jižním svahu pražského hradu, kde kdysi bývaly hradby, zahrady a vinice jsou nyní přístupné zahrady: Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolowratská, Malá Fürstenberská a Velká Fürstenberská. Z jejich teras se otvírají nádherné pohledy na Malou Stranu i na panoráma Prahy. V zahradách je Sala terrena ( Ledeburská), dále pavilonky, plastiky, krásná schodiště, kašny a vodotrysky. Největší terasovitá zahrada pod Pražským hradem je nepřístupná. Patří velvyslanectví Velké Británie, které sídlí v Thun – Hohensteinském paláci v Thunovské ulici.

Všechny zahrady na jižním svahu Pražského hradu začínají jako zelený pás, na Nových zámeckých schodech a končí až pod Starými zámeckými schody. Tento pás zahrad tvoří dva trojúhelníky. První je parcela Thunovského paláce, která zasahuje do Sněmovní ulice, končící uličkou U Zlaté studny, která je postavena v bývalém hradním příkopu. Zde končí první trojúhelník.

Tato slepá ulička je vroubena renesančními domy, z nichž nejpozoruhodnější je nárožní dům U Zlaté labutě. Ulička je ukončena stejnojmenným domem, který je postaven na prudkém svahu pod Hradem, takže na úrovni 5. patra tu byla zřízena vyhlídková restaurace.

Druhý trojúhelník palácových zahrad začíná zahradou Ledeburského paláce a končí zahradou Fürstenberskou.pod starými zámeckými schody.

Tomášská ulice je lemována řadou pozoruhodných domů, v jádru renesančních, s malebnými barokními fasádami. Dům Zjevení sv. Huberty má na fasádě domovní znamení „ U zlatého jelena“ , dílo F.M. Brokofa. Dům postavil r. 1726 K.I. Dienzenhofer. Je to nejcennější měšťanský dům pražského baroka.

Kostel sv. Tomáše.

K.I. Dienzenhoferem zbarokizovaná (1731) gotická bazilika ze 13. století. Na mohutném průčelí ve stylu iluzivního baroka je plastika sv. Augustina od sochaře Jeronýma Kohla. Pozoruhodná jsou i krásná železná vrata z roku 1728. Fresky v kostele vytvořil V.V. Reiner, řezbářskou výzdobu celá řada barokních sochařů. Dva Rubensovy obrazy ( Zavraždění sv. Tomáše a Sv. Augustin) jsou dnes nahrazeny kopiemi a umístěny v Národní galerii.

Klášter Augustiniánů eremitů - při kostele sv. Tomáše na konci slepé uličky stojí klášter Augustiniánů s tichým rajským dvorem, obklopen řadou vedlejších budov a klášterním pivovarem.

Kolem kostela sv. Tomáše vedla prastará románská cesta od brodu, dokud ještě nebyl postaven most. Městská brána stávala tam, kde je dnes proražen průjezd pro dopravu v paláci Oettingerském.

Pivnice u sv. Tomáše, ve sklepě středověkého klášterního pivovaru je nejstarší pražská hospoda. Černé pivo tu vařili již bratři Augustiniáni roku 1352 a zásobovali jím celý levý vltavský břeh. Za Rudolfa II. se pivovar stal výsadním dodavatelem piva pro Pražský hrad. Traduje se, že místní černé pivo sloužilo jako naturálie pro sochaře J.A. Quitaninera za sochy světců a andělů pro hlavní oltář kostela sv. Tomáše. V dnešní pivnici je kruhová umělá jeskyně grotta, kterou nechal vybudovat Albrecht z Valdštejna.

V Josefské ulici je jeden průhled situován na nejkrásnější palác v Mostecké ulici, na Kounický a na druhé straně je to pohled na postranní portál kostela sv. Tomáše, zdůrazněný sochou sv. Tomáše.

V ulici stojí zajímavý kostel, kostel sv. Josefa, vystavěný roku 1692 Abrahamem Parigim spolu s klášterem pro bosé Karmelitky, ve stylu nizozemského baroka. Velmi působivá je jeho oválná loď s kupolí osvětlenou na vrcholu lucernou. Hlavní oltář je ozdoben obrazem sv. rodiny od Petra Brandla. Od téhož malíře je obraz sv. Terezie na postranním oltáři. Po bosých Karmelitkách, které povolal Ferdinand III., převzaly tento klášter za Josefa II. anglické panny.

Klášter, který stojí za kostelem sv. Josefa, spojený s ním dvěma souběžnými křídly byl nástupcem držitelů Biskupského dvora. První písemná zmínka o existenci biskupského dvora je z roku 1249. Je ale pravděpodobné, že sídlo biskupské bylo na Malou Stranu přeneseno již za biskupa Ondřeje( 1215 – 1224), který se dostal do sporu s Přemyslem Otakarem I. .V Mostecké ulici č. 45, stojí gotická věž, jako zbytek kdysi slavného sídla biskupů a arcibiskupů pražských. Poslední pražský biskup byl Jan z Dražic ( 1301 – 1343). K biskupskému dvoru také patřilo dnešní náměstí Dražického. Podle půdorysu je možné předpokládat, že to bylo jakési nádvoří. Hned u Dražického náměstí vzniklo několik domů na starých pilířích Juditina mostu. Husité biskupský dvůr vypálili roku 1419. Po restauraci arcibiskupství v 16. století bylo sídlo arcibiskupů přeneseno na Hradčanské náměstí, kde je dodnes.

Svatojosefská rozlehlá klášterní zahrada je nyní veřejným sadem, pojmenovaným po Eduardu Vojanovi ( 1853 – 1920). Eduard Vojan nedaleko bydlel. V sadech jsou dvě barokní kaple, zdobené nástropními malbami a sochou M.V. Jäckla a plastikou I.F. Platzera staršího.

Po roku 1918 koupilo klášter i s jeho velikou zahradou ministerstvo financí.

Kostel sv. Tomáše