40. Lázeňská ulice, Johanité, Maltézské náměstí

Juditin most ústil na Malou Stranu ve stejných místech jako dnešní Karlův most. Nižší Mostecká věž, z kvádříkového zdiva, je románskou věží Juditina mostu. Na tuto věž navazovalo románské opevnění konventu a kostela Johanitů a Biskupského dvora. Zbytky z opevnění Biskupského dvora se zachovaly a je k nim přístup z Mostecké ulice č. 47 a z Dražického nám. z restaurace (hotelu) U Biskupského dvora. Na jižní straně se na Nižší Mosteckou věž napojuje blok Vlašského, později Saského domu (č. 55). Je to původně malostranský Týn, kde bydlívali vlaští kupci. Za Karla IV. to byl velkolepý gotický palác saského vévody Rudolfa, zetě Karla IV., přestavěný renesančně v 16. století. Dnes tvoří tento velký dům celý blok až k ulici Lázeňské a Saské.

Zabočíme do Lázeňské ulice směrem ke kostelu Johanitů (Maltézských rytířů). V Lázeňské ulici bývaly pověstné malostranské lázně. Na jejich místě i v nejbližším okolí vyrostla v 17. a 18. století čtvrť nejlepších hostinců a hotelů. V honosném hotelu (286/ 6) bydlel car Petr Veliký, generál Suvorov, francouzský básník Chateaubriand a Otto von Bismarck. V ulici Lázeňské i Saské bývaly brány, uzavírající vstup do maltézské osady.

Lázeňskou ulicí dojdeme před chrám Panny Marie pod řetězem, dříve sv. Jana Jeruzalémského, zbudovaný při klášteře rytířů sv. Jana ( Johanitů), pozdějších maltézských rytířů. Název „ pod řetězem“ snad připomíná noční uzavírání bran řetězy. Kostel a klášter založil král Vladislav II. roku 1169, který se s rytíři seznámil na křížové výpravě v Palestině. Za Karla IV. byla původní opevněná stavba románského kostela stržena a císař začal budovat mohutný gotický kostel, za účasti Parléřovské huti. Chrám však zůstal nedokončen. Za gotickými věžemi již nevznikla chrámová loď, ale je tu jen kostelní předzahrádka. Je zdobená maltézským křížem a sochami sv. Petra a Pavla od B. Spinetiho. Na jejím konci stojí dnešní chrám, ale je to pouze gotický presbytář zamýšleného mohutného kostela.
Až v 16. století bylo rozhodnuto, že bude chór nedostavěného kostela sloužit jako kostel.

Hlavní oltář
Obraz na hlavním oltáři je od Karla Škréty. Zobrazil Pannu Marii a sv. Jana Křtitele jako pomocníky Maltézských rytířů ve vítězné námořní bitvě s tureckou armádou v roce 1571 u Lepanta. Vlevo od oltáře je obraz Poslední večeře od Petra Brandla. Prostor presbytáře je zdoben velkými erby malltézských rytířů, příslušníků šlechty.

Vlevo od oltáře jsou kaple:

  • sv. Jana z Pomuku. Zde byl Jan Nepomucký jat a odveden na smrt.
  • sv. Jana Křtitele, obraz od Antonína Stevense ze Steinfelsu
  • oltář - kopie Pražského Jezulátka
  • oltář P.M. Pod řetězem

Vpravo vzadu je:

  • oltář sv. Kříže
  • oltář P.M. Pomocné
  • oltář Černé Madony, kopie Madony z Čenstochové
  • oltář P.M. matky Boží s Janem Křtitelem

Vedle oltáře vpravo je obraz od Karla Škréty - sv. Barbora.

Ke kostelu se přimyká po levé straně budova Maltézského konventu ( 287 / 4), postavená v letech 1731, po pravé straně je to budova paláce Maltézského velkopřevora z r. 1726.

Velkopřevorský palác
Krásné schodiště s vázami a soškami putti (světlonoši) od M.B.Brauna , zdobené rozměrnými romantickými obrazy s městy Maltézských rytířů. Piano nobile, prostory s benátskými zrcadly a s obrazovou galerii. Slouží i veřejnosti. Malá zahrada je lemována „Lennonovou“ zdí.

Ke kostelu se přimyká po levé straně budova Maltézského konventu (287 / 4), postavená v letech 1731, po pravé straně je to budova paláce Maltézského velkopřevora z r. 1726.

Maltézští rytíři

V Jeruzalémě, v místě poutníků byl v 6. století založen azylový dům, špitál. Sloužil jako místo setkávání, místo pomoci, nemocnice. R. 1050 skupina kupců z Amalfi rozšířila kostel a zasvětila jej sv. Janu Křtiteli. V čele společenství stanul fra Gerard. R. 1113 papež vydal bulu, která řádu Johanitů udělila naprostou suverenitu. Řád byl nezávislý na církvi, podléhal pouze papeži. Na ochranu poutníků byla založena i rytířská složka řádu. Jedna složka řádu byla duchovní, druhá rytířská. Stoupal majetek řádu, zejména po r. 1312, kdy maltézští rytíři získali majetek zrušených templářů. Rytíři byli nadřazeni kněžím. Maltézští rytíři posléze měnili své sídlo – Rhodos, Malta.. a nyní Řím. V čele stojí velkopřevor, na světě je 5 velkopřevorství. Praha je jedním z nich. Rytířská složka řádu je nyní zcela potlačena.

Jako u Dražického náměstí, tak i na malém Maltézském plácku se pohybujeme na nejstarší půdě Malé Strany. Z pevnosti maltézských rytířů vycházela Otakarovská hradba, která procházela ulicí Prokopskou a stoupala vzhůru k Tržišti. Proti chrámu stojí dům U Zlaté husy (289/ 9), s umělecky kovanou balkonovou mříží. Vedlejší dům U Zlatého jednorožce (285 / 11) je hotel, v němž přenocoval roku 1796 L. van Beethoven.

Maltézské náměstí, navazující na Maltézský plácek tvoří starší severní část, která se táhla těsně podél hradeb a část jižní, zabírající skoro celou rozlohu náměstí, v rané gotice ležící mimo hradby.
Parcely severní fronty, které tvoří zadní trakt domů Mostecké ulice předstupují a ustupují a tvoří jednotlivá zákoutí. Dům U Malířů (291) byl přestavěn r. 1690. Jmenuje se podle malíře Jana Šice, který jej vlastnil po r. 1543.

Uprostřed Maltézského náměstí stojí sousoší Jana Křtitele, patrona Maltézských rytířů, které bylo postaveno r. 1715 na místě, kde stával v době morové epidemie provizorní oltář. Autorem je F.M. Brokoff. Kolem byla kašna. Nyní chybí.

Maltézské náměstí 480 / 8 - Hotel U staré pošty

Budova Staré pošty. První pražská pošta zde fungovala od roku 1622 do roku 1723. Instituce Pražské pošty byla vybudována knížetem Thurn – Taxisem r. 1527. Systém pošty spočíval v rozmístění poštovních stanic mezi Prahou a Vídní, u nichž mohli poslové přepřahat koně. Zprvu sloužila pošta pouze panovníkovi. Na Maltézském náměstí byla křižovatka cesty od jihu a obvodové komunikace. Zde byla zastávka povozů přijiždějících z Vídně. Proto se Maltézská čtvrt stala v 17. a 18. století čtvrtí moderních hotelů a pohostinství. Poštovní schránky byly zavedeny až v roce 1822 a ještě v polovině 19. století jich bylo po celé Praze pouze dvacet. Moderní poštovní organizace byla vybudována až v 19. století. O tomto hotelu píše ve svém románu Pasák E.E. Kisch.

Maltézské náměstí 477/ 6 je bývalý Turbovský palác, půvabná rokoková stavba z roku 1767, zbudovaná podle projektu J. Jägera. Pohlédneme-li zpět od tohoto paláce, směrem k domu U Malířů, spatříme nad střechami věž bývalého malostranského opevnění ze 13. století, která patří k zadní části domu U Zlaté husy

Maltézské náměstí 475/5. Oba domy na západní straně náměstí (475, 476) vznikly až v 18. století. Patří k nejlepším stavbám pražského pozdního baroka, majitelem byl právník JUDr. František rytíř Turba, který skoupil po požáru r. 1765 mnohá spáleniště na Malé Straně.

V domě U Sedmi čertů sídlí Konzervatoř Jana Deyla pro zdravotně postižené hudebníky. Tento palác je palác Straků z Nedabylic, uvnitř jsou cenné nástěnné malby z počátku 18. století, oslavující habsburská vítězství nad Turky.V podloubí domu a domu sousedního je zachováno jedno z nejstarších pražských dláždění.

Maltézské náměstí 478/13. V letech1925 – 1927 tu po rozvodu s Ernstem Pollakem a po návratu do Prahy bydlela Milena Jesenská. Byt Jesenské se stal vyhledávaným místem setkávání. Jesenská se zde seznámila s architektem Jaromírem Krejcarem, který se stal jejím manželem. Dcera Jana Krejcarová – Černá byla jednou z nejdivočejších a nejexcentričtějších žen moderní české literatury. Od roku 1948 femme fatal Egona Bondyho.

Maltézské náměstí 473/15. Vnučka T.G. Masaryka Herberta Masaryková zde bydlela od roku 1964. Zůstala zde až do své smrti v roce 1996: V ulici Prokopské je dům 625 / 3, který je přestaven z bývalého kostela sv. Prokopa, zrušeného r. 1784. Zasvěcení chrámu sv. Prokopovi připomíná světcova socha nad portálem. Dále je dům U Černého koníčka ( 297 / 10), s malebným domovním znamením.

Kostel P. Marie pod Řetězem

Johanité