42. Malostranské náměstí

Tvar Malostranského náměstí je dán Otakarovými hradbami z r. 1257. Malostranské náměstí, stejně jako Staroměstské náměstí zůstává po krajích Královské cesty. Na Starém městě jde Královská cesta kolem radnice, na Malé straně kolem kostela sv. Mikuláše. Ve středověku stály uprostřed celého náměstí dva kostely oba se hřbitovem. Tam, kde stojí nyní jezuitská kolej stával kostel sv. Václava, vedle ní gotický kostel sv. Mikuláše. V dolní části náměstí stály do roku 1784 tři řady masných krámů, dvě kašny a pranýř. Na horním náměstí byly krámy švadlen, zlatníků a dalších řemeslníků.

Na dolním náměstí za chrámem sv. Mikuláše je dům U Kameného stolu s kavárnou. Fasáda byl upravena v rokokovém slohu, kavárna je v domě umístěna od r. 1874. Poblíž stál pomník maršála Radeckého (nyní v Lapidáriu hl.m. Prahy).

Na západní straně přiléhá ke kostelu sv. Mikuláše (2/25), mohutná budova Jezuitské koleje, která byla dokončena r. 1691 . Stojí na místě 18 domů a kostela sv. Václava se hřbitovem. Kolej pokračuje přes Nerudovou ulici, na severní straně, ohromnou stavbou Jezuitského gymnázia.

Na severní straně náměstí je palác Smiřických, pozdně renesanční dům s pěkným barokním průčelím. Zde se u Albrechta Smiřického sešli r. 1618 čeští páni k poradě, jejímž výsledkem byla defenestrace na Pražském Hradě. Vedle něho stojí barokní palác Šternberský č 7, který pro sebe zabral dva starší domy( 1684). Jeden z nich (posunut dozadu) se nazýval Bašta a právě v něm vypukl zhoubný požár Malé Strany v r. 1541. Posledním domem na této straně je palác Velikovský (518/30) s grafity Celdy Kloučka.

Na východní straně stojí Malostranská radnice, postavená r. 1470. Pod podloubím je vzácný portál se znakem Malé Strany. M.B. byla přestavěná v raném baroku, v r. 1630, podle projektu Giovanniho Maria Filippiho. Roku 1784, za Josefa II, byl vydán dekret o spojení čtyř pražských měst v jedno město s jedním úřadem – magistrátem. Tím pozbyla Malostranská radnice svůj význam a byla v následujících letech přestavěna pro účely fiskálního a berního úřadu.

Po celkové rekonstrukci, včetně osazení nových věží, byla Malostranská beseda otevřena veřejnosti v 2/2010. Věže byly sneseny pro jejich havarijní stav r.1822 (V Praze je nyní 521 věží počítáno do vzdálenosti od Jindřišské věže v poloměru 1,5 km).

V horní části M.B. je na půdě nyní moderní galerie, o patro níže videokavárma s výstavou fotografií, karetní klub a prostor pro semináře a školení www.malostranska-beseda.cz. V ostatních patrech, včetně sklepení jsou umístěny gastronomické prostory. V 1. patře je legendární divadelní klub..

K radnici se připojuje renesanční dům U Splavínů ( 36/22) s barokní freskou Korunování Panny Marie. Dům býval pivovarem. Barokní dům U Petzoldů ( Kaisersteinský- 27/23), byl postaven r. 1630 na místě dvou domů, přestavěný r. 1700. Na atice jsou alegorie čtyř ročních období, nad prostředním oknem je kaisersteinský erb. V paláci bydlela Ema Destinnová. Přes ulici je dům U Petřžílků ( 272/1) s renesančním nárožním arkýřem. Na dvoře je socha Jana Nepomuckého z I. poloviny 18. století. Vedlejší dům Štydlovský (2), vznikl r. 1746. V letech 1436 – 1470 zde byla Malostranská radnice. Uvnitř 65 metrů hluboké parcely stojí věž z prvního opevnění Malé Strany. Nejlépe je viditelná z domu č. 299, v Karmelitské ulici. Dům U zlatého hroznu ( 267/4) stojí přímo proti vchodu do Chrámové věže sv. Mikuláše.

Horní náměstí: Vlevo stojí Hartigovský palác ( 259/12), v němž je průchod na Tržiště. Celou západní stranu ovládá Lichtenštejnský palác ( 258/13). Vznikl r. 1621, přestavbou šesti domů. V severní nárožní části sídlil po bitvě na Bílé Hoře místodržící Karel z Lichtenštejna. Palác byl v letech 1742 – 1790 pronajat pražskému poštovskému úřadu.

Uprostřed náměstí stojí Chrám sv. Mikuláše, jedna z nejcennějších památek pražského iluzivního baroka. Byl postaven r. 1756 na místě gotického kostela stejného jména. Stavitelé chrámu byli Jezuité. Kryštof Diezenhofer postavil podle plánů neznámého architekta lodní prostor s kaplemi ( 1711) jeho syn Klilián Ignác postavil kněžiště (1752) s ohromnou kopulí a jeho zeť Anselmo Lurago, přistavěl zvonici (1754). Do chrámu se vstupuje třemi polokruhovými schodišti, vyrovnávajícími svažitý terén. Nad vstupem je upevněn znak Kolowratů, kteří věnovali na stavbu značný obnos. Na výzdobě chrámu pracovali sochaři Richard a Petr Prachnerové, Ignác Platzer starší a malíř Karel Škréta (oltářní obraz Ukřižování). Fresky v hlavní lodi jsou dílem vídeňského umělce Jana Lukáše Krackera z r. 1761. Oslavují sv. Mikuláše a svým rozměrem patří k největším v Evropě. Kopuli zdobí freska malíře F. X. Balka. Představuje nebeský prostor s celým plukem svatých – Oslava Nejsvětější Trojice. Na oltáři vlevo je umístěna dřevěná gotická soška Panny Marie Foyenské, přenesená sem r. 1629 Jezuity z proslulého poutního místa v Belgii. Kompozice dvou věží, kopule a zvonice vytvořila prostorové těžiště malostranské kotliny. Obě jsou z r. 1754.

Sloup Nejsvětější trojice uprostřed horního náměstí byl postaven r. 1715 na památku moru. Podle návrhu G.B. Alliprandiho ho vytesal kameník F.W. Herstorfer. Dvacet metrů vysoký sloup je vyzdoben sousoším sv. Trojice a sochami českých patronů sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Ludmily, sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa. Tři kašny na úpatí sloupu symbolizují zřídla života, milosti a spásy.

Malostranské náměstí