Obsah

46. Václavské náměstí

Nové Město pražské bylo založeno Karlem IV. r. 1348. První přidělovaná místa ke stavbám byla na dnešním Václavském náměstí.

Václavské náměstí, dříve Koňský trh je obdélník v poměru stran 1 : 11. Šířka horního Václavského náměstí jsou dva díly, dolního jeden a půl dílu. Jeden díl je zhruba 31 metrů, což odpovídá délce jednoho provazce, kterým se dříve měřilo.. Tehdejší geometři vyměřili přesně: hlavní osa Nového Města – Koňský trh – navazuje na osu Starého Města – dnešní Melantrichovu ulici, která vede na další tržiště, na Staroměstské náměstí. Po založení Nového města se na náměstí prodávali koně i obilniny. Po celé délce tržiště byly tři kašny. K nim se z okolí chodívalo s putnami pro vodu. Náměstí zůstalo tržištěm do začátku 19. století. Vodičkova ulice ho spojovala s dalším novoměstským tržištěm – Dobytčím trhem (nyní Karlovo náměstí) a Jindřišská ulice vedla na Senný trh, nynější Senovážné náměstí.

Horní prostor Koňského trhu uzavírala Horní brána (Koňská), jako součást hradeb. Husitské války hradby města i brány poničily. Marie Terezie zrušila Prahu jako pevnost, na hradbách vznikly promenády. Stará Koňská brána byla zbourána. V sedmdesátých letech 19. století dostává náměstí velkoměstský vzhled. Rostou zde vysoké domy, litinové zdobené sloupy (kandelábry) pro plynové osvětlení a tři řady lip. Roku 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského je náměstí přejmenováno na Václavské náměstí. První Kolej koněspřežné dráhy, koňka vjela na Václavské náměstí roku 1883. Její trať vedla z Můstku, přes celé náměstí na Vinohrady. První trať pro tramvaje byla na náměstí postavena r. 1905.

Vzhledem ke své poloze a velikosti je Václavské náměstí využíváno pro významná shromáždění, mítinky apod.

Národní muzeum

Na místě někdejší koňské brány byla zemským výborem postavena budova Národního muzea r. 1890. Nahradila tak první sídlo Vlasteneckého muzea, kterým byl od roku 1819 Šternberský palác na Hradčanech. Po domácí soutěži architektů byl vybrán návrh stavitele Josefa Schulze. Jeho základem je dlouhý obdélnikový blok , který má uvnitř dva dvory, se zpevněnými rizalitovými nárožími s osmibokými kopulemi a se silně zvýrazněnou střední částí, s kupolí, typickou pražskou dominantou. Pod kupolí je umístěn hlavní sál Pantheonu, zaujímající výšku 1. a 2. patra. Kupole je obklopenou alegorickými skupinami Bohuslava Schnircha.

Pantheon je síň věnovaná památce velkých českých osobností. Čtyři lunetové historické malby jsou od Václava Brožíka a Františka Ženíška. Bronzová poprsí vynikajících osobností české minulosti jsou od předních sochařů.

Rampa – má dvě ramena bočních přístupových cest a trojramenné schodiště, lemované balustrádami.

Hlavní vchod – sochy mladík vlevo symbolizuje přírodní vědy, stařec vpravo historii a literaturu, hlavní oblasti vědeckého bádání. Autorem soch je Josef Mauder

Sochy nad fontánou symbolizují země českého království: po stranách Čechie jsou alegorie řek Labe a Vltavy, na okrajích sedí postavy Moravy a Slezka. Všechny sochy jsou dílem A.Wagnera a Č. Vosmíka. Za Čechií měla původně stát jezdecká socha sv. Václava, symbolizující ochranu českých zemí.

Sokly sloupů ( nahoře) zdobí pískovcové reliéfy od Bohuslava Schnircha. Zleva to jsou: Alegorie Země, Vody, Ohně a Vzduchu, Vpravo: Krása, Pravda, Ušlechtilost a Pilnost.

Pod okny Pantheonu to jsou pískovcové reliéfy se třemi dvojicemi andílků, představujících Mineralogii, a Egyptologii, Prózu a Poezii, Astronomii a Historii. Jejich autorem je Antonín Popp.

Velké pískovcové reliéfy představují tři hlavní období rozkvětu vědy a kultury v Čechách:

  • založení cisterciáckého kláštera na Zbraslavi Václavem II. roku 1297
  • založení Pražské univerzity Karlem IV. r. 1348 a
  • Rudolfa II. na dvoře v Praze mezi učenci.

Reliéfy vytvořil r. 1889 A. Wagner s Č Vosmíkem.

Stejní autoři vytvořili i sedm soch v tympanonu. Na vrcholu tympanonu stojí sousoší dvou okřídlených chlapeckých Géniú od A. Poppa, nesoucích Svatováclavskou korunu s českým znakem.

Nejmohutnější sochy stojí u paty hlavní věže: sousoší představují vlastnosti a záliby, které stály při vzniku Muzea a jeho sbírek - Obětavost, Nadšení, Láska k minulosti a Láska k pravdě. Autorem soch je B. Schnirch.

Pomník sv. Václava

Barokní jezdecká socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, která stála od r. 1680 ve středu náměstí byla přenesena do Štulcových sadů na Vyšehradě v r. 1879. Ve vypsané soutěži na nový jezdecký pomník sv. Václava zvítězil J.V. Myslbek a jeho sousoší s patronem české země i se čtyřmi patrony české země byl dokončen r. 1916.

Hlavní jezdeckou sochu obklopují čtyři postavy světců: Ludmily, Anežky, Prokopa a sv. Vojtěcha. Na architektonické podobě pomníku se podílel Alois Dryák, ornamentální výzdobu vytvořil Cyril Klouček.

Domy, hotely a pasáže na Václavském náměstí

Výstavba je až na výjimky z 19. a 20. století. Nové domy nahradily starou zástavbu náměstí. Za II. světové války byly vybombardovány tři domy, na nichž nyní stojí Bílá Labuť (dříve Dům potravin), Dům Módy a hotel Jalta.

Na pravé straně od Národního Muzea je Bílá Labuť(Dům potravin), hotel Jalta č. 815 z roku 1958 a č. 820 je palác Luxor. Palác Luxor (r.1926), označovaný jako Avion ( Letka) je polyfunkční dům se známou kavárnou. Na parapetních pásech má dekorační motiv, který se opakuje i na keramické dlažbě paláce. Nyní palác knihy. Č. 825 a 826 jsou dva domy secesního hotelu Evropa postavené r. 1904 ( Evropa, Meran). Na vrcholu štítu hotelu Evropa je zlaté sousoší, symbolizující Evropu. Na rohu s Jindřišskou ulicí stojí bývalý obchodní dům Družba (nyní Debenhams), naproti na rohu Jindřišské novobarokní palác č. 832 postavený pro pojišťovnu Generali, č. 834 je palác Praha s proskleným průčelím, a č. 839 je hotel Zlatá Husa. Hotel Ambassador (840) i Zlatá Husa (839)patří jednomu majiteli, jsou to secesní budovy. Č. 846 na rohu Příkopů je palác Koruna. Palác Koruna ( 1912) je palác s několika trakty, na jehož vrcholu je stylizovaná koruna se sochami S. Suchardy. V pasáži paláce je kopule ze skleněných tvarovek, zdobených secesním dekorem. Po kompletní rekonstrukci paláce v r. 1996 je v pasáži obraz Svatý Jiří zabíjí draka, jehož autorem je synovec bývalého prezidenta Ruska – Jurij Gorbačov.

Na levé straně od Národního Muzea č. 808 je činžovní dům, č. 804 je Dům Módy, č. 802 je budova Strojexportu ( palác Fénix), navržená arch. Gočárem z r. 1930. V pasáži kina Blaník je mozaikový vlys od Rudolfa Kremličky, č. 800 je dům Na košíku, č.799 je Administrativní budova, KB je č. 796. Na rohu s ulicí Štěpánskou stojí představený dům před palácem Lucerna, dům Šupichův (Slovenská kniha, Interbanka) č. 795, nakladatelství Melantrich má č. 793, Dům Wiehlův je č. 792, autorem maleb je M. Aleš a.J. Fanta. Na rohu s ulicí Vodičkovou č. 791 je Ligna, Stýblův dům s kavárnou Alfa a s vchodem do Františkánské zahrady i do pasáže kina Světozor má č. 785, barokní hotel Adria z r. 1784 je č. 784, novorenesanční hotel Neptun č. 783, hotel Juliš č. 782. Dům Peterkův z r. 1839 od arch. Jana Kotěry má č. 777. Peterkův dům je jedna z prvních čistě secesních staveb v Praze s plastikami na průčelí od sochařů Pekárka a Suchardy, posecesní stavba U Trojice je č. 776, Baťa č. 774, Lindtův dům č. 773 (nyní Dům Knihy). Hotel Juliš, Baťa i Dům Knihy jsou domy funkcionalistické. Poslední v řadě - palác Euro byl postaven r. 2002. Je to obchodně - administrativní budova.

Hotel Evropa

Pasáž Fénix

Pod sv. Václavem

Václavské náměstí