Obsah

47. Štěpánská ulice, kostel sv. Štěpána

Směrem od Václavského náměstí je ve Štěpánské ulici průchozí dům Merkur s pasáží č. 622 od E. Rosenberga ( 1938). V pasáži je zachován pozdně gotický portál někdejšího domu U Hřebčických, který tu stál již r. 1381. Dům Finančního ředitelství hl.m. Prahy č. 619 je od S. Vacka ( 1939), č. 613 je dům bývalé pojišťovny od L. Kysely (1929). Na druhé straně ulice je č. 645, dům Halbichův ( 1928), postavený podle plánu J. Havlíčka a J. Polívky a dům č. 650 od J. Vančury. Na nároží ulice Žitné a Štěpánské je budova Chemoprojektu č. 567, postavená r. 1949 podle projektu arch. B. Kozáka. Naproti na druhém nároží je činžovní dům č. 610, funkcionalistická stavba z r. 1939 od arch. V. Obrtela a Z. Hözela. Na fasádě je pamětní deska, která připomíná, že se zde narodil malíř František Ženíšek.

Farní kostel sv. Štěpána založil r.1351 císař Karel IV., jako farní svatyni horního Nového Města. V době barokní byly přistavěny dvě kaple na severní a na jižní straně kostela. V 19. století byly provedeny v kostele pseudogotické úpravy. Gotický interiér je obohacen renesanční varhanní kruchtou z roku 1612. Na hlavním oltáři, vytvořeném S. Krausem je obraz sv. Štěpána a Nejsvětější Trojice od M. Ziimprechta. Na pravé straně kostela na pilíři je oltář s obrazem sv. Rozálie od K. Škréty, oltář sv. Barbory ( s palmou) s obrazem J. Knödela z roku 1880. V Jižní kapli je oltář s Zimperlichtovými malbami a sochami od J. Bendla. Po levé straně kostela je oltář Křtu Páně s obrazem K. Škréty z r. 1649, oltář sv. Anny s obrazem J. Schweiwla z r. 1880 a oltářík sv. Jana Nepomuckého s malbou od J.J. Heinsche. Pozoruhodný je obraz Panny Marie Svatoštěpánské na oltáři nalevo od vchodu z r 1472, dále kamenná gotická kazatelna z 1. poloviny 15. století a zbytky nástěnných gotických maleb z konce 14. století, v jižní lodi, představující výjevy ze života Panny Marie.

V okolí kostela byl morový hřbitov, na jeho místě stojí zvonice s vysokou věží, vedle zvonice je bývalá farní škola, původně gotický objekt, přestavěný renesančně a klasicistně, nyní Mateřská škola.

Vedle kostela, v ulici Štěpánské, stojí budova Základní Svatoštěpánské školy, vedle ní na rohu ulice Žitné barokní objekt bývalé fary kostela. Za kostelem stojí rotunda sv. Longina (Štěpána) z 12. století. Rotunda tvoří jednu z astronomických zajímavostí Prahy. Její spojnice s rotundou sv. Kříže na Starém městě, s Malostranskou mosteckou věží a s chrámem sv. Víta ukazuje azimut letního a zimního slunovratu, platný pro 11. a 12. století. Tomu odpovídalo i zasvěcení koncových bodů: sv. Štěpán se slaví 26. prosince (kolem zimního slunovratu) a sv. Vít 15. června ( kolem letního slunovratu).

Ulice Na Rybníčku a v Tůních naznačují, že zde bývaly bohaté zásoby podzemní vody. Rozkládala se zde osada Rybníček, odkud byl od roku 1348 veden nejstarší pražský vodovod. Voda tekla samospádem na níže položený Koňský a Dobytčí trh.

Kostel sv. Štěpána

Svatoštěpánská Madona