Obsah

51. Ulice na Příkopě, Příkopy

Ulice Na Příkopě patří mezi nejvýznamnější obchodní a bankovní části Prahy.

Kdysi dělil Staré Město od Nového Města příkop ze 13. století, který patřil k opevnění Starého Města. Podél příkopu vedla úzká a nebezpečná vozovka a dochovalo se několik záznamů o tom, jak do prohlubně plné odpadků spadli i s vozy někteří urození pánové.

K zasypání příkopu došlo až v r. 1760. Vzniklé třídě s vysázenými stromy se začalo říkat V Alejích. V letech 1845 – 1890 se jmenovala Kolowratská třída, podle hraběte Fr.A. Kolowrata, pražského purkrabího a spoluzakladatele Národního muzea.

Staré Město zůstávalo dlouho těžištěm Prahy i po založení Nového Města Karlem IV. Podobně jako na Národní třídě i na Příkopech se zde Nové Město obrací do ulice čelem, kdežto ze staroměstské strany hleděly do této okružní komunikace zdi zahrad za domy. Severní, staroměstská řada domů v obou třídách vznikla proto až v 19. století.

Funkcionalistická budova České národní banky, dílo arch. F. Roitha z r. 1838, stojí na místě dvou hotelů - hotelu U Černého koně a hotelu U Modré hvězdy a domu původní Živnostenské banky. Na střechu banky byl z původní zbořené Živnostenské banky přenesen génius se lvem.

Naproti ČNB, vedle Prašné brány je palác Komerční banky, nárožní budova od arch. K. Jarraye, J.Sakaře a A. Foehra z 30. let 20. století. Stojí na místě, kde stával dům s nejkomfortnější kavárnou v Praze – Café Francais.

Vedle Komerční banky je palác Příkopy, dílo arch. B. Kozáka a A. Černého, z roku 1937. Palácem vede do Celetné ulice pasáž Broadway. Dříve zde bývalo proslulé Café Corso, první secesní stavba v Praze.

Naproti je Slovanský dům, také palác Příchovských. Je to původně raně barokní palác, přestavěný roku 1697 a v r. 1798 upravený do dnešní klasicistní podoby F. Hegerem, s ponecháním dvou původních portálů. Od r. 1873 až do r. 1945 zde bylo německé kasino, někdejší centrum společenského a kulturního života pražských Němců. K paláci patří velká zahrada, kterou se dá projít až do Jindřišské ulice.

Na nároží Nekázanky a Příkopů je budova Živnostenské banky, postavená r. 1896 podle projektu O. Polívky ve slohu české renesance, přecházející do secese, zdobená alegoriemi Technologie, Zemědělství, Průmyslu a Obchodu od C. Kloučka a S. Suchardy. V obloucích pod lunetovou římsou jsou mozaiky podle náčrtů M. Alše. Ve vestibulu banky jsou dvě veliké malby sv. Václava a symbolů práce, dílo Maxe Švabinského. Za vestibulem, na úpatí schodiště stojí dva bronzoví světlonoši, odlití podle modelu B. Schnircha. Schodiště je vyložené žulou a mramorem a vyzdobeno malbami od K.V. Maška a K. Klusáčka. Ve dvoraně banky jsou alegorické postavy českých krajů od F. Hergesela, Procházky, S. Suchardy a B. Schnircha.

Na místě Živnostenské banky stával palác Voračických z Paběnic, později Nostický, v němž bylo r. 1845 -1890 umístěno Národní muzeum. Z tohoto zbořeného paláce, pochází boční portál z r. 1757 dnešní banky, zdobený sochami orlic a vázami z dílny M.B. Brauna.

Budova Čedoku je původně pobočka Živnostenské banky. Byla postavená O. Polívkou r.1911. Je zdobená C. Kloučkem a L. Šalounem a opatřená mozaikami podle kartonu J. Preislera.

Sousední rozsáhlá stavba je budova bývalého Piaristického gymnázia, klasicistní stavba z r. 1814, která byla při pseudorenesančních úpravách v roce 1875 zvýšena o jedno podlaží.

Kostel sv. Kříže. Kostel je postaven podle plánů arch. J. Fischera a kameníka L. Krannera. Kostel je klasicistní stavba z r. 1824. Průčelí zvýrazňují jónské sloupy, interiér je jednoduchý se soudobým empírovým zařízením. Největší pozoruhodností kostela je fotokopie Turínského plátna, do kterého bylo zabaleno Kristovo tělo.

Konvent kláštera Piaristů ( věnovali se školní výuce) je rokoková stavba, stojící za kostelem, z r. 1776 od A. Mülera s pěkným plasticky zdobeným portálem.

Naproti ulice je Šramotův palác, přestavěný v r. 1960 arch. J. Kadeřábkem pro tehdejší restauraci a bufet Moskva.

Vedle něho jsou tři klasicistní domy z poloviny 19. století, z nichž jeden je spojen s domem na Ovocném trhu Rathovou pasáží, zrekonstruovanou r. 1996.

Novostavba obchodního a nájemního domu Myslbek byla postavena r. 1996 arch. C. Parentem, Z. Hölzelem a J. Kerelem. Byla postavena na velké proluce, průchozí pasáž na Ovocný trh má stejné jméno a její interiér je proveden podle návrhu D. Poissonela.

Dětský dům je konstruktivistická budova od arch. L. Kysely z r. 1928 jako banka, na obchodní dům adaptovaná r. 1952 arch. F. Cubrem.

Na rohu ulice Havířské je klasicistní dům z I. poloviny 19. století od arch. J. Nowotneho. Svůj současný vzhled získala budova v polovině 9O. let 20. století.

V sousedství je významná secesní stavba Restaurantu Pelikán. Dům byl vybudován r. 1906, podle projektu arch. Jiřího Justicha. Dům byl rekonstruován na počátku 21. století. U vchodu zaujme zrekonstruovaná kaskáda vodní fontány. Stěny interiéru zdobí portréty populárních hvězd. Při rekonstrukci byl vyroben znovu unikátní křišťálový lustr podle archivních dokumentů.

Naproti Dětskému domu je palác Československé obchodní banky, postavený a r. 1933 podle plánu arch. B. Bendelmayera, na fasádě zdobený sochami J. Krepčíka.

Na téže straně je dům U Černé růže, s romantickou fasádou J. Frenzela z r. 1847. Uvnitř je moderní pasáž, vybudovaná podle projektu O. Tyla v r. 1932 a nově upravená v r. 1999. V polovině 19. století zde býval měšťanský společenský klub. Poté patřil dům předsedovi Obchodní a živnostenské komory Bohumilu Bondymu. Architekt J. Fanta mu jeho obydlí v Černé růži vybavil v novorenesančním stylu. Pasáž Černá růže je průchozí do Panské ulice.

Palác Sylva – Taroucca, dříve Nostický, s kavárnou Savarin. Je to barokní stavba, jedna z posledních staveb K.I. Dientzenhofera z r. 1751., dokončená A. Luragem. Na průčelí jsou plastiky I.F. Platzera. Uvnitř je sloupový vestibul, k němuž přiléhá honosné rokokové schodiště se štukaturami C.G. Bossiho a s freskami V. Ambrože. Komnaty paláce byly novobarokně upraveny A. Wolfem r. 1878. Palác má tři dvory, spojené průhledem. Je zde průchod pasáží na Václavské náměstí do hotelu Zlatá husa.

Vedle paláce Koruna stojí obchodní dům Haasův, s ušlechtilou kamennou fasádou ve slohu italské pozdní renesance z r. 1871. Je to jeden z nejstarších pražských obchodních domů.

Naproti paláce Koruna je moderní administrativní dům ČKD, vedle něho je palác Komerční banky, postavený r. 1908 arch. J. Zaschem pro Vídeňskou bankovní jednotu, zdobený na portálech a atice bronzovými plastikami od F. Metznera.

Ulice Na Příkopě, Savarin