Obsah

52. Národní třída, kostel P.M. Sněžné

Z Václavského náměstí vede na Jungmanovo náměstí Ulice 28. října. Po pravé straně, hned na rohu je dům zvaný Úl ( č. 378). Je to klasicistní stavba z roku 1789, dále secesní palác reklamní agentury RAPID ( č.377), který podle projektu O. Polívky postavil stavitel M. Blecha v r. 1902. Jeho bohatá štuková dekorace je od C. Kloučka. Následují domy č. 376 ( F. Ohmann z r. 1895) a č. 375 ( J. Sochor a Q. Bělský z r. 1896). Dům č. 375 je průchozí dům do Staroměstské Tržnice. Na rohu s Perlovou ulicí stojí Obchodní dům Ara ( Perla), vystavěný r. 1932 podle plánů F. Řeháka a v polovině 90. let 20. století upravený pro ČSOB. Po levé straně ulice je obchodní dům č. 770, z 2. pol. 19. století od J. Kandera. Dále činžovní dům č. 764, přestavěný arch. R. Stokarem r. 1922.

Na Jungmanově náměstí stojí pomník Josefa Jungmana. Na mramorovém podstavci, provedeném podle návrhu arch. A. Barvitia z r. 1876 je bronzová socha ulitá podle modelu L Šimka r. 1872. Za sochou stojí budova fary Františkánů z poloviny 17. století, přestavěná klasicistně r. 1788. Ve středověku se tato lokalita nacházela za branami Starého Města a říkalo se zde Na pískách. Jižní stranu Jungmanova náměstí zaujímá, na místě zdi nedostavěné boční lodi kostela P.M. Sněžné, budova Pragoexportu s hodinovou věží, č. 750. Byla postavená r. 1931 podle návrhu architektů K. Roškota a F. Lehmana.

Kostel P.M. Sněžné

Chrám P. M. Sněžné byl založen Karlem IV. roku 1347 jako budoucí korunovační chrám a klášterní svatyně Karmelitánů. Původně to měla být nejvyšší sakrální stavba v Praze, vysoká 40 metrů a dlouhá 100 metrů. Z monumentálního projektu bylo postaveno pouze kněžiště a ambit. Za husitských válek byla stavba poničena, časem došlo i ke zřícení gotické klenby kostela.

Po roku 1606 se nedokončený a zchátralý komplex dočkal oprav od nových majitelů – bosých Františkánů. Zřícená gotická klenba byl nahrazena renesanční konstrukcí ( síťová renesanční klenba s malbami hvězdné oblohy, Panny Marie, Nejsvětější Trojice a svatých). Ač nedostavěn, je to kostel s nejvyšší klenbou v Praze( 34 m).

Do kostela se vstupuje z Jungmanova náměstí nádvořím. U vchodu do kostela jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa z Alkantary z r. 1715 od Jana Oldřicha Mayera. Na průčelí kostela, nad portálem z r. 1648, je mozaika Madony od V. Foerstera z r. 1715. V interiéru je na stěnách 10 soch františkánských světců z 1. pol. 17. století, dílo Arnošta Heidelbergera. Hlavní oltář je největší sloupový oltář českého baroka s monumentálním sedmimetrovým křížem a se sochami sv. Jana a Panny Marie na vrcholu. Pochází z r. 1651, vysoký 29 m. Jeho autor není známý.

Obraz na oltáři připomíná legendu, která se pojí k založení baziliky Santa Maria Maggiore v Římě, podle níž byl kostel v Praze zasvěcen Panně Marii Sněžné: hustým sněžením v srpnu na pahorek. Esquilino v Římě naznačila Panna Maria ve snu zakladatelům kostela, kde má být kostel založen ( rok 366). Na oltáři vlevo je obraz Zvěstování Panny Marie z r. 1724 od V. V: Reinera, na oltáři sv. Kateřiny je obraz Světice od Jiřího Viléma Neunherze z r. 1727. Vlevo u vchodu je kaple sv. Antonína s freskou K. Kováře z poloviny 18. století. Cínová křtitelnice je z r. 1459. Na jižní straně chrámu se připojuje kaple sv. Michala, na ni v předdvoří navazuje kaple P.M. Pomocné. Na severní straně je kaple sv. Jana Nepomuckého a nad ní prostor klášterní knihovny. K jižní straně přiléhá františkánský klášter, jednopatrová barokní stavba ze 17.století.

Zahrada Františkánů sahala až ke Spálené ulici. Kolem altánku je bylinkářská zahrádka, jakási reminiscence zahrádek středověkých klášterů Na severní straně kostela je zachovaný gotický portál s tympanonem u vchodu na bývalý klášterní hřbitov, zdobený postavami Korunování Panny Marie, Karla IV. , jeho choti Blanky a nahoře Stromem života z doby před rokem 1346. Postavy byly otlučené již roku 1483, originál je v NG. V kryptách farního chrámu je pochováno 14 Františkánů umučených r. 1611 a mnoho významných osobností. U tohoto vchodu stojí kubistický sloup, z r. 1913, zhotovený z umělého kamene. Sloup byl postavený na náklady majitele domu č. 755, dle návrhu arch. Vlastislava Hofmana.

Národní třída

Národní třída se jmenovala Nové aleje, později Ferdinandova. Hradební příkop byl zasypaný roku 1781. Na rohu Jungmanovy ulice stojí palác Adria ( mořeplavba), postavený dle benátských renesančních paláců r.1925, podle projektu J. Zascheho a P. Janáka, italskou společností Riunione Adriatica di Sicurita. Směrem na Národní třídu je zdoben skupinou Adrie ( 5m, váha 3,5 tuny) z r. 1924 od J. Štursy. Terasu zdobí mramorové sochy dívek od Otto Gutfreunda. Další plastická výzdoba je na fasádě do Jungmanovy ulice od B. Kafky a K. Dvořáka (sochy boha Merkura, Peruna, Demeter a Parku, sochy Žnečka a Námořník). V podzemí bylo v 60.-tých letech zřízeno divadlo Laterna Magika, nyní ve stejných prostorách je divadlo Bez zábradlí. Budovou prochází luxusně zdobené pasáže, ústící do kruhové dvorany. V r. 1998 proběhla celková rekonstrukce paláce.

Naproti na rohu Perlové ulice je novorenesanční palác Hypoteční banky č. 365, vybudovaný F. Havlem podle projektu arch. I. Ullmana. Vedle Adrie je klasicistní palác Porgesů z Portheimu č. 37, zvýšen o patro v r. 1850 a opatřen kartuší s monogramem Porgesů. Vznikl původně přestavbou tří domů. Dům Uměleckého průmyslu je stavba O. Starého z r. 1935. Obchodní dům č. 40 je od arch. J. Plešingera z r. 1938. Sousední dům Chicago č. 58 byl postaven podle návrhu arch. J. Havlíčka a J. Polívky r. 1925. Dům č. 416 je zvaný Platýz podle Jana Plateyse a je to nejstarší činžovní dům v Praze. Empírová přestavba proběhla r. 1847, v r. 1939 proběhly další úpravy objektu. Platýz je shluk několika budov kolem nádvoří, z nichž nejvýznamnější je gotický palác vévodů Burgundských (krásný je pohled z Uhelného trhu). Na rohu s ulicí Spálenou je prosklená budova obchodního domu My (TESCO, Máj). Naproti na rohu Perštýna byl r. 1969 postaven Dům dětské knihy, později Albatros, nyní Česká spořitelna. Byl postaven podle arch. S. France, L. Hanfa a J. Nováčka. Dříve zde stávala slavná pražská kavárna Union.

Vedle je palác Metro, novorenesanční stavba z konce 19. století provedená podle návrhu B. Tesaře. Naproti v nárožní budově č. 313, postavené r. 1861 jsou ve dvoře dvě hranolovité věže – pozůstatek staroměstského opevnění ze 13. století. Vedle stojí dva secesní domy č. 116 a 117, ze začátku 20. století, postavené podle návrhu architekta F. Buldry. Nahoře v I. patře je kavárna Louvre. Řada pokračuje barokním Kaňkovým ( dříve Schirdingovský) domem č. 118, z roku 1740, postaveným podle F. M.Kaňky. Prošel úpravami, bylo mu proraženo loubí a poslední celková rekonstrukce byla provedena r. 1996 dle návrhů M. Krupauera a J. Stříteckého. Bronzová pamětní deska připomíná události 17. listopadu 1989. Na rohu s ulicí Voršilskou stojí palác Dunaj, č. 138. Dům s travertinovou fasádou navrhl arch. Adolf Foehr a byl postaven r. 1930.

Klášter Voršilek. Rozlehlý klášter Voršilek byl postaven r. 1678. Roku 1881 byla upravena fasáda dle návrhu A. Barvitia. Na průčelí zůstal na vstupu do kláštera původní portál z roku 1674. Nad ním je odlitek sochy sv. Voršily od J. Kohla, originál je v Muzeu hl.m. Prahy. Barokní kostel sv. Voršily postavil r. 1704 Marco Antonio Canevalle. Kostel byl postaven mezi objekty již existujícího kláštera. Je obrácen do Národní třídy bokem. Před kostelem je barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1747, od K.I. Dienzenhofera a I.F. Platzera. Na fasádě jsou plastiky F. Preisse aj.F. Kohla. Více v Procházce č. 48.

Naproti kostelu Voršilek je palác Topičova nakladatelství č. 1010, secesní stavba dle arch. O. Polívky z roku 1908, a palác Praha s divadlem Viola, rovněž secesní, postavený podle návrhu stejného autora. Reliéfy v 1. patře vytvořil Ladislav Šaloun.

Akademie Věd č. 1009 je z roku 1861, původně postavená pro Českou spořitelnu. Na atice je Čechie, která přijímá od lidí úspory (dílo vytvořené dle nákresu Josefa Mánesa vytvořil A. Wildt). Vnitřní sochařská výzdoba je od J.V. Myslbeka. Přístavba po levé straně je od F. Schachnera z r. 1896 (plastiky Otoo Mentzela).

Na rohu stojí palác Lažanských č. 1012 z r. 1863. Je postaven ve stylu novorenesance, podle arch. I. Ullmana.

Kavárna Slávie je zde již od r. 1863, rekonstruována byla r. 1997. Budova je dnes využívána Filmovou fakultou AMU.

Naproti je Národní divadlo, pseudorenesanční stavba z r. 1881, od arch. Josefa Zítka. Půdorys divadla tvoří nepravidelný lichoběžník s portikem a lodžií a s bývalým Prozatímním divadlem (technické vybavení a správa divadla). K ND patří i Nová scéna, postavená dle návrhu K. Pragera a M.Sladkého roku 1983.

Národní třída

Kostel Panny Marie Sněžné

Národní třída, Platýz