Obsah

54. Spálená ulice

Spálená ulice vede v místech kudy vedla Vyšehradská cesta, spojující Pražský Hrad s Vyšehradem. Byla spíš tržištěm, kolem něhož se již v 11. století soustřeďovalo osídlení. Jako obyvatelé Vyšehradské cesty se uvádějí zejména velmi bohatí židovští kupci ( Vladislavova ulice, do r. 1488 zde byl židovský hřbitov). Ve 12. století ztratila Vyšehradská cesta na významu a přestala být hospodářskou osou pražského podhradí.

Po založení Nového Města bydleli ve Spálené ulici prostí řemeslníci. Byla sem soustředěna hlučná řemesla: klempíři a kováři. R. 1506 byl spálena velkým požárem. V 18. století zde měli své domy Platzerové a Prachnerové – sochaři. Po nich v 19. století bydlel ve Spálené sochař Václav Levý a po něm J.V. Myslbek, J.E. Purkyně, rodina Mánesů..

Směrem od Národní třídy je zajímavý dům č. 112, arch. J. Fanta, zdobený štukami C. Kloučka. Dále je to č. 108 pobočka Komerční banky, postavená podle návrhu B. Bendelmayera. V r.1962 byla budova přestavěná podle projektu F. Štráchala pro nakladatelství SNTL a v r. 1994 upravena opět pro bankovní účely s reliéfy O. Zoubka. Na úrovni I. patra je dům zdobený původními plastikami čtyř aktů od L. Kofránka. Dům č. 99, původně zvaný Kulíkův, byl postaven r. 1928 podle projektu Tomáše Pražáka a Pavla Moravce. Budova má na fasádě rondokubistický arkýř s výraznými plastickými články ve formě půlválců v červeném provedení.

Dále směrem ke Karlovu náměstí je zajímavý dům Olympic, č. 75. Je to železobetonová konstrukce, dílo Kotěrova žáka– J. Krejcara z r. 1923. Ustupující první patro a průběžný balkon – to je charakteristické pro tuto čtvrt. Sídlí zde nyní divadlo Ypsilon, které využívá bývalý taneční sál, jemuž P. Sydow vtiskl styl art –deco. Na domě jsou dvě bronzové desky, upozorňující, že zde zemřel Josef Mánes a žil tu žurnalista Josef Barták. Tento dům patří mezi nejstarší konstruktivistické stavby na našem území.

Průchodem se dostaneme do přistaveného nádvoří a k nové budově Vysoké školy obchodní. Na nádvoří jsou uchovány plastiky z dílny V. Prachnera, z původní zástavby. Vedlejší stavba č. 76 je krásný secesní dům od arch. O. Polívky. Je to dům České pojišťovny.. Na místě starého klasicistního domu U Šmerhovských byl postaven r. 1909. Budova má fasádu zdobenou šedozelenou štukaturou, nad vchodem je velká červená mozaika s nápisem. Interiéry jsou zdobeny také secesními prvky. V přízemí je kašna s uměleckou vitráží.

Kostel Největější Trojice byl postaven u kláštera Trinitářů. Je to poslední předdienzenhoferský kostel na Novém Městě ( 1713). Postavil ho Octavio Broggio. Klášter Trinitářů byl zbořen r. 1899. Před kostelem je kubistická arkáda, postavená r. 1913 podle návrhu arch. A.Pfeiffera. Arkáda je nad sochou sv. Jana Nepomuckého od M.J. Brokofa z r. 1717. Z druhé strany je při zdi kostela jediná pražská kubistická kašna. Na druhé straně před kostelem, před štítovou střechou fary č. 80, postavené klasicistně r. 1787 stavitelem P. Wiedhoffem stojí kopie sochy sv. Judy a Tadeáše . Originál pochází z Braunovy dílna z r. 1733.

Naproti kostela stojí palác Bissingenský č. 91 –92, od r. 1850 majetek Schwarzenberků, s vrcholně barokní fasádou z I. poloviny 18. století. R. 1940 byl palác upraven pro peněžní ústav arch. Čermákem. Byl ozdoben alegorickými reliéfy od sochaře J.A. Vítka. Na rohu Myslíkovy ulice stojí kubistický dům Diamant č. 82, postavený stavitelem M. Blechou r. 1813. Autorem domu je Emil Králíček. Na tomto domě se prolíná secese s puristickou modernou a kubizmem. Králičkovo autorství projektů se určuje podle typického stylu na projektech budovaných firmou Blecha.

Spálená ulice, kostel Nejsvětější Trojice

Spálená ulice, dům Diamant