Obsah

59. Zderaz

Zderaz se rozkládá na jednom z pahorků Nového Města. Jeho hřbet se táhl ke Skalce u Emauz a teprve nová regulace nábřeží Vltavy upravila výškové rozdíly. Kolem románské osady Na Zderaze, nazvané podle milce krále Vratislava I, který padl při obraně Brna, vedla v gotické době rovnoběžná komunikace s Vyšehradskou cestou, navazující na staroměstskou ulici Karolíny Světlé.

V ulicí Resslově po pravé straně směrem od Karlova náměstí je Emeritní dům ( č. 307) postavený pro zestárlé kněze, dílo Ignáce Diezenhofera z r. 1736. Tento ústav byl zrušen r. 1783 a přeměněn na sto let v kasárna, jež byla zakoupena r. 1866 i s přilehlými budovami pro České vysoké učení technické. Vnitřek budovy adaptoval pro tyto účely I. Ullman.

Kostel sv. Karla Boromejského byl postaven P.I. Bayerem a K.I.Diezenhoferem. Byl vybudován spolu s Emeritním domem r. 1736. Roku 1783 byl zrušen a sloužil jako skladiště. R. 1935 byl obnoven pro Československou pravoslavnou církev a zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi. Při úpravě ulice v roce 1909 vystoupil sokl kostela ze sníženého niveau. Už před tím byla snesena cibulovitá věž v průčelí, která dodávala kostelu barokní ráz. V chrámové kryptě se r. 1942 ukrývala parašutistická skupina, která provedla atentát na říšského prorektora Reinharda Heydricha. Uvnitř je kostel zdoben freskami z legendy sv. Karla od K. Schöpfa a štukami od M.I. Palliardiho. Před kostelem je zahrádka s původní barokní mříží zasazenou do pilířů, na nichž jsou barokní plastiky andělů.

V ulici Na Zderaze (č. 269) je na rampě zachováno barokní proboštství (nyní součást ČVUT) kláštera Křížovníků se zbytky středověkého zdiva klášterního ambitu.

Klášter Křížovníků - Strážců Božího Hrobu založili bratři Kojata a Všebor r. 1190 u kostela sv. Petra a Pavla, postaveného již r. 1115 a stojícího na nádvoří nynější techniky. Husité klášter vyplenili a kostel byl zbořen. Z kláštera se zachovala v domech 269 a 275 část jeho staveb – zbytky ambitu a celá kaple Božího hrobu z roku 1722.

Na druhé straně Resslovy ulice, rovněž na vyvýšené terase, vybudované po regulaci ulice, stojí kostel sv. Václava na Zderaze, původně románský z r. 1181. V polovině 14. století byl přestavěn na gotický chrám. Ke stavbě severozápadního nároží bylo použito zdivo z věže románského kostela ( je i nyní rozeznatelné). R. 1623 byl kostel přidělen řádu bosých Augustiniánů, kteří přistavěli k jeho západní straně klášter na zřícenině gotického hrádku, kde občas přebýval král Václav IV. Rozsáhlá budova kláštera sloužila po zrušení řádu Josefem II. jako trestnice. Zbourána byla začátkem 2O. století, aby uvolnila cestu od Karlova náměstí k Vltavě. V interiéru kostela sv. Václava je pozdně gotická hvězdová klenba od K. Mělnického z r. 1587. Na klenbě jsou fresky z 18. století z legendy sv. Václava od J. Hagera. V kněžišti je pozdně gotické sedile a zbytky gotických maleb, ze začátku 15. století. Nový oltář s krucifixem a kostelní lavice jsou od F. Bílka z roku 1930, socha Krista od J. Drahoňovského, průčelní okno s vitrážemi českých velikánů je od K. Brouska. Vedle kněžiště je sakristie s bohatými raně barokními štukaturami. Malby Korunování P. Marie a výjevy z legendy sv. Václava jsou ze 17. století. Kostel sv. Václava je v užívání církve československé od roku 1926.

Za kostelem sv. Václava v Dittrichově ulici jsou Hlávkovy studentské koleje č. 1966, postavené r. 1903 J. Fantou a K. Klusáčkem ( sgrafita) se sochou sv. Václava od Č. Vosmíka.

Naproti kostela sv. Václava v Resslově ulici stojí budova Ženského spolku, založeného r. 1871 Eliškou Krásnohorskou, postavená r. 1895 stavitelem M. Blechou.

Na rohu s Jiráskovým náměstím je dům č. 1775, kde žil Alois Jirásek. Jiráskův pomník v sadu před domem je z r. 1960 (dílo J. Fragnera a sochaře K. Pokorného). Předmostí Jiráskova mostu bylo postaveno r. 1931 ing. F. Menclem a V. Hofmanem.

Naproti Jiráskova domu je novoklasicistní budova Energovodu z r. 1954. Na spodním konci ulice je Tančící dům pojišťovny National Nederlanden z r. 1996, podle návrhu arch. F. Gehryho a V. Miluniče.

V ulici Náplavní stojí činžovní dům č. 2011 od F. Cuce z r. 1907 a protější dům VZP č. 1618, postavený r. 1882 V. Pasovským podle návrhu J. Schulze, zdobený plastikami J. Maudra.

Na rohu ulice Náplavní s ulicí Myslíkovou je dům č. 257, 258, přestavený ve stylu rondokubizmu z roku 1924, opatřený plastikami J. Brůhy.

Na konci Myslíkové ulice a ulice Spálené je dům č. 171 po jehož majiteli Eliášovi Myslychovi, komorníku zemských desek, se ulice nazývá. Alois Myslych vlastnil tento dům v 2. polovině 17. století.

Kostel Cyrila a Metoděje

Resslova ulice, kostel Cyrila a Metoděje