Obsah

61. Podskalí

Název Podskalí je odvozen od polohy pod skalou, na které byl později vybudován Emauzský klášter. Vesnice vznikla v místech, kde za skály vyvěral pramen zvaný Pučka.

Rozdílné měřítko a ráz výstavby kolem Vyšehradské cesty proti pobřežním částem Vltavy bylo nejvíce patrné v Podskalí. V pásu pobřežních čtvrtí na pravém břehu Vltavy zaujímalo vždy Podskalí zvláštní postavení. Z románské vesnice vznikla správní oblast, která i po založení Nového Města měla svého rychtáře. Od románských dob tu bydlel jen český lid, jehož výrazný profil se přibližuje k povaze obyvatelstv Betlémské čtvrti. Podskalí zaujímalo úzký dlouhý pruh pozemků u samého břehu řeky, od jezu u novoměstských mlýnů až k Botiči.

Podskalí byla starobylá a svérázná osada plavců, vorařů, pískařů, rybářů , dřevařů a ledařů, lidí, které živila řeka. Celé území pokrývaly ohrady pro uskladnění dřeva, prken a nařezaného palivového dříví. V době Karla IV., když byla tato vesnice připojena k Novému Městu, patřila mezi největší. Ze starého Podskalí nezbylo nyní už téměř nic, zaniklo na začátku 20. století. Po asanaci vltavského nábřeží následovala výstavba přehrad na Vltavě, rozvoj silniční a železniční dopravy,vybudování vyšehradského tunelu, železničního mostu.. Jen názvy ulic připomínají minulost.

Celnice Na Výtoni je pozdně gotická stavba s roubeným patrem, postavená kolem roku 1500. Vyclívala se zde sůl, dovážená z Rakouska, „vytínal“ (odtud Výtoň) se tu určitý počet klád, plavených do Podskalí vory po Vltavě. Budovu celnice zakoupila novoměstská obec r. 1561. Portál se znakem Nového Města je z roku 1671. Od 14. století se již clo vybíralo v penězích. Roku 1939 předalo město celnici Muzeu hl. m . Prahy. R.1946 zde) byla otevřena první expozice. Hostinec v celnici existoval již v 16. století, byl hlavním střediskem pražských plavců a sloužil i jako noclehárna. Dnes je celnice „ Na Výtoni“ s kostely sv. Kosmy a Damiána a Nejsvětější trojice jedinou připomínkou zaniklého Podskalí. Malý ostrůvek starého Podskalí přežíval až do 20. let 20. století pod Emauzkým klášterem. R. 1929 zde byla postavena ministerstva podle projektu arch B. Hübschmanna. Sochařskou výzdobu budov vytvořil Jaroslav Horejc.

Za starých časů protékal potok Botič korytem nuselského údolí až do Podskalí. Břehy Botiče vedly až k rohu Plavecké a Vyšehradské ulice. Zde na místě, kudy vedla cesta z Hradu na Vyšehrad byla postavena svatyně sv. Vojtěcha. Vznikla kolem roku 1118. Kostel sv. Vojtěcha je zbořen.

Rašínovo nábřeží. Budova č. 390 byla postavená r. 1914 podle plánů arch. J.Kotěry A J. Zascheho pro Všeobecný penzijní ústav. Dům má arkýřově zalomená okna a okolí vstupu. Zábradlí i balkony jsou zdobené geometrickými vzory.

Dům ve Vnislavově ulici č.4, Sequensova vila. Byl postaven pro učitele Františka Sequense arch. Otakarem Novotným r. 1913. Byla postavena v modernistickém stylu, s průčelím z režného zdiva, které kontrastuje se sousedním kubistickým domem i s novoklasicistní vilou od Emila Králíčka.

Kovařovicova vila, kubistický dům, Libušina 3. Byla postavena r. 1914, podle návrhu Josefa Chochola, pro stavitele a majitele nemovitostí Bedřicha Kovařovice. Vila má prolamované průčelí a výrazný rizalit, obrácený do zahrady.

Mrázkova vila Na Libušince č. 26 je od Emila Králíčka z roku 1913. Byla postavena pro MUDr. Vojtěcha Mrázka ve stylu klasicizující secese S několika kubistickými detaily.

Kubistický trojdům na Rašínově nábřeží 6 - 10. Osově symetrický objekt vznikl roku 1913, podle projektu Josefa Chochola. Skládá se ze tří kubistických vil, z nichž střední převyšuje boční a je zakončena polygonálním štítem.

Kostel Nejsvětější Trojice v Trojické ulici zůstal jako jeden ze čtyř podskalských kostelů. Je to barokní stavba z r. 1729, přestavená r. 1782. Kostel zůstal po regulaci pod niveau.

Ještě koncem 12. století končilo vltavské pobřeží až u ústí Benátské ulice.

Na svahu osady Na Slupi byla šlechtická tvrz, která patřila Zbyňkovi Zajíci z Háznburka.

Budova bývalého Penzijního ústavu č. 424 a 427 v ulici Vyšehradské je dílem arch. Josefa Srdinky. Nyní je sídlem Ministerstva spravedlnosti. Pseudorenesanční budovu zdobí plastiky J.V.Myslbeka, Hergesela a Strachovského.

Kovařovicova vila