Obsah

63. Kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Historie kolegiálni kapituly a kapitulního kostela sv. Petra a Pavla začíná v II. polovině 11. století. Kníže Vratislav ( 1061 – 1092) začal na slovanském hradišti, Vyšehradě, budovat nové sídlo. Byla založena kapitula, nezávislá na pražském biskupství. Vyšehradská kapitula byla přímo podřízena papeži. Největší význam měla kapitula v době předhusitské. Členy kapituly byli : probošt, děkan, scholastik, kustod a 19 kanovníků..Majetkem vyšehradské kapituly bylo 41 vesnic, clo z Podskalí, clo z dovezených slanečků aj. Vyšehradská kapitula vlastnila také několik měst, např.: Prachatice, Žitenice..

Zakladatelem kapitulního kostela byl kníže Vratislav. Kostel byl postaven jako trojlodní bazilika., obdobná stavba, jako Spytihněvova bazilika na Pražském hradě. Kostel obsahoval i Přemyslovskou panovnickou kryptu, v níž byli pohřbeni Přemyslovci Vratislav, Soběslav, Eliška Přemyslovna. Eliška Přemyslovna zde na Vyšehradě zemřela, stejně jako její syn Karel IV. Karel IV. kostel na Vyšehradě přestavěl.Husitské bouře a celé další období znamenaly pro celý Vyšehrad i pro kostel úpadek. Vyšehrad byl vypálen, kostel zničen . Nákladná rekonstrukce proběhla koncem 16. století, Barokizaci kostela realizovali stavitelé J.B. Santini a F.M. Kaňka, roce 1729. Od roku 1885 pod vedením arch. J. Mockera probíhala pseudogotická přestavba.. Byla odstraněna barokní zvonice, upraven chór, prodlouženo trojlodí k západu a byly vybudovány dvě vysoké průčelní věže. Roku 1979 proběhla oprava objektu a do roku 1992 byl zrestaurován interiér (gotické malby) E. Votočkovou.

Na průčelí kostela jsou sochy sv. Petra a Pavla, atributy klíčů a meče, se dvěma anděly a s Ježíšem uprostřed. Sochy dle návrhu Štěpána Zálešáka provedl kameník Fr. Hnátek. Na hlavním vstupním portálu je Poslední soud z roku 1901. V západní části je kapitulní znak – zkřížené klíče a český královský lev. Plaménkové svatováclavské orlice jsou na hlavních a bočních vstupech. Mozaiky s motivy počátku křesťanství, historie Vyšehradu a založení vyšehradské kapituly jsou umístěné v tympanonech postranních portálů (Alois Klouda). V dolní části jsou v mozaice slovanští věrozvěstové, sv. Cyril a Metoděj.

Interiér kostela. Kostel je v secesním a pseudogotickém stylu. Ke starším dílům patří obraz Všech Svatých v kněžišti, šest barokních obrazů z dílny Karla Škréty, socha P. Marie Šancovní z poloviny 17. století, románská tumba sv. Longina z počátku 12. století, kanovnické lavice v kněžišti z konce 17. století i zdobené lavice v hlavní lodi a tabulový obraz P. Marie Dešťové (kopie) z r. 1335 – obraz zhotovený dle obrazu janovského malíře Bartolomea Camogliho. Z novogotické přestavby je hlavní oltář- dle Josefa Mockera ( 1887), představuje patrony chrámu sv. Petra a Pavla, slovansko věrozvěsty sv. Cyrila a Metoděje a anděly. Kněžiště je ozdobeno freskami ze života sv. Petra a Pavla, autorem je Karel Jobst. Okna s obrazy světců navrhl F. Sequens. Novogotický trůn J. Mocker. Oltář českých patronů v druhé kapli patří k zajímavým dílům pseudogotické přestavby. Autor je Jan Kastner a byl zhotoven r. 1910. Kazatelna je dílem J. Mockera. Památník Přemyslovců pohřbených na Vyšehradě je z roku 1992 od Lumíra Šindeláře. Barokní a rokokové relikviáře, monstrance, svícny a další předměty patří též k vyšehradskému chrámu

Kostel sv. Petra a Pavla

Oltář českých patronů

Vyšehradská Madona