Obsah

64. Petřínské sady

Kronikář Kosmas popisuje tento kopec jako místo velmi skalnaté, jemuž se právě díky tomu říkalo Petřín ( latinsky skála – petra). Na severní straně se lámal kámen (opuka), ze kterého bylo v Praze postaveno mnoho staveb. Na temeni Petřína bylo staré pohanské pohřebiště, na němž stál mohutný dub, pod kterým hořel obětní oheň. Proti pohanským zvykům zakročil sv. Vojtěch, nechal dub porazit a ohně nechal rozmetat. Na vymýcené planině vznikl r. 1135 kostelík sv. Vavřince. Vedle kostela sv. Vavřince bylo petřínské popraviště. Mimo kostelíka, popraviště a lomů byly na Petříně vinice. Jejich hlavní část ležela na jižním svahu, tam, kde je dnes zahrada Kinských.

Kostel sv. Vavřince. Barokní kostel byl postaven r. 1746 a přestavěn r. 1780 podle stavitele Ignáce Antonína Palliardiho, dle návrhu K.I. Dienzenhofera. Od roku 1994 kostel náleží církvi starokatolické.

Kaple Kalvarie stojí vedle kostela. Je z roku 1735. Její čelní stěnu zdobí sgrafito Zmrtvýchvstání Krista, které podle kartonu M. Alše roku 1934 zhotovil J. Riedl.

Poutní, Křížová cesta vedoucí ze Strahova končí u kostela sv. Vavřince kaplí Božího hrobu. Roku 1733 zde proběhla vůbec první pobožnost křížové cesty v Čechách. Roku 1836 bylo původních šest kaplí nahrazeno 14 novými, jejichž malby vytvořil Josef Führich a jejich obnovu později Jakub Schikaneder

Rozhledna byla postavena podle vzoru Eiffelovy věže v Paříži. Roku 1891 byla v Praze uspořádána Zemská jubilejní výstava a při této příležitosti byla na Petříně instalována kopie Eiffelovy pařížské věže ( 5x menší). Rozhledna byla postavena dle projektu F. Prášila a J. Součka.

Lanová dráha byla též postavena u příležitosti již zmiňované výstavy r. 1891. Původně jezdila na vodní pohon. Roku 1932 dostala elektrický pohon.

Bludiště je další dědic Zemské výstavy. Pavilon, který byl na Výstavišti v Holešovicích, patřil Klubu českých turistů. Po skončení výstavy byl přenesen na Petřín. Bývalý pavilon je zmenšená kopie devítivěžové brány Špička na Vyšehradě, kterou dal postavit Karel IV. V pozdějších letech bylo do pavilonu zabudováno bludiště a obraz Boj se Švédy na Karlově mostě.

Hvězdárna na Petříně. Roku 1917 byla v Praze založena Česká astronomická společnost. Roku 1927 propůjčila pražská obec této společnosti domek u Hladové zdi a r. 1928 zde byla slavnostně otevřena hvězdárna.

Růžový sad. Založen r. 1932, na místě vojenských pozemků. Ohraničuje zeď barokního opevnění. Sousoší Polibek od Josefa Mařatky stojí nedaleko. Je z roku 1921. Podstavec navrhl Jan Kotěra.

Květnice. Trvalková zahrada nedaleko Růžového sadu.

Zahrada Kinských . Anglický park zřídil r. 1825 pro hraběte Rudolfa Kinského František Höhnel, na místě někdejší vinice. V letech 1848, 1860 a 1908 byla zahrada rozšířena a nově upravena. Roku 1901 byla zpřístupněna veřejnosti, zahrada byla obohacena o jezírka s vodopádem i o vzácnou vegetaci a byla spojena s Petřínem průchody v Hladové zdi.

Kamenné sluneční hodiny stojí u horního jezírka, hned u cesty. Je to 5 m vysoký sloup s hlavicí, na které jsou postavy a hodinové číslice. Tyčky vrhají stín. Mají snad být z kopí v Kristově boku, z poutní berle sv. Rocha, z lilie sv. Rozálie a ze šípu sv. Šebestiána.

Kostelík sv. Michala byl umístěn do Kinského sadu r. 1929. Je to dřevěný, pravoslavný kostelík, který sem byl převezen z Mukačeva ( za I. republiky součást ČSR).

Letohrádek Kinských je empírová šlechtická vila z roku 1831, dílo architekta Jindřicha Kocha. Poslední rekonstrukce Kinského sadů byla dokončena r. 2010.

Zahrada Nebozízek. Mezi Újezdem, Hladovou zdí a lanovou drahou se rozkládá zahrada Nebozízek. Vinice na tomto místě se již v 15. století nazývaly Nebozez podle cesty, která se kroutila jako tento pracovní nástroj. Ovocný sad byl upraven v zahradu podle projektu arch. Jiřího Braula a veřejnosti byla zpřístupněna r. 1842. Další přeměna parku proběhla r. 1891 podle plánu F. Thomayera. Ve 30. – tých letech 20. století byl park ve spodní části rozšířen o Jiřinkový sad a byla rekonstruována restaurace Nebozízek, která sloužila od r. 1763. V 90.- tých letech 20. století proběhly rozsáhlé opravy restaurace i okolních sadů na Petříně.

Nejznámějším pomníkem na Petříně je socha Karla Hynka Máchy, kterou vytvořil J.V. Myslbek podle návrhu A. Balšánka r. 1912. Socha, znázorňující Máchu s kyticí šeříku, píšícího verše je symbolem mládí a lásky. Uprostřed sadu je socha Vítězslava Nováka od J. Gočára a Jana Kodeta z roku 1950.V dolní části zahrady je váza zdobená girlandami a putti, která připomíná výstavu r. 1891.

R. 2002 byl instalován v Jiřinkovém sadu pomník obětem komunismu od Zdeňka Hozela, Jana Kerela a Olbrama Zoubka.

Seminářská zahrada, je původně zahrada Karmelitánů u Panny Marie Vítězné. Byla založena začátkem 17. století, na místě středověkých vinic. Roku 1927 ovocnou zahradu koupila pražská obec a r. 1930 byla zpřístupněna veřejnosti. V dolní části zahrady stojí pomník Jana Nerudy od Jana Simoty z r. 1970, který se narodil ve zrušených kasárnách Na Újezdě. Kousek odtud je bronzová fontána s plastikami chlapců, nazývána U Žabiček, od Karla Dvořáka z roku 1948. Modely pro sochy byli vnuci T.G. Masaryka Leonard a Herbert, kteří později zahynuli v zahraničním odboji. Klasicistní kaple sv. Ludvíka, která patří ke karmelitánskému kostelu byla rekonstruována r. 1990. Socha Ferdinanda Lauba, houslisty a světoznámého virtuosa je od Vojtěcha Sapíka z roku 1913. Součástí seminářské zahrady je také studánka s pramenem Petřínka, který má podle pověsti léčivé a afrodiziakální účinky.

Pohled z Petřínských sadů

Pohled z Petřínských sadů

Pohled z Petřínských sadů - Pražský Hrad

Petřínské sady

Karel Hynek Mácha

Fontána U Žabiček