Obsah

67. Trojská kotlina, Stromovka, Výstaviště Holešovice

Trojská kotlina je údolí Vltavy a jejích svahů na severním okraji Prahy, od Holešovic po Podbabu a Podhoří, ohraničené Holešovicemi, Bubenčí ( přední Ovenec), Trojou ( zadní Ovenec) a Bohnicemi. V minulosti zde byly převážně pole, sady, vinice a zahrady. Koncem 17. století nechává Václav Vojtěch ze Šternberka budovat v Zadním Ovenci (Troja) zámek, později zvaný Troja.

Průmysl vstupuje do Trojské kotliny ve 30. – tých letech 19. století. U Císařského mlýna v Bubenči vzniká papírna, ve čtyřicátých letech Královskou oborou projíždí železničí trať do Drážďan přes Kralupy ( 1845) a na jižní straně Buštěhradská dráha ( 1867). V trojské části kotliny vznikají v průběhu první poloviny 20. století jedinečné zahradní vily. Vznikají zde i zahrádkařské kolonie, zahrady a letní byty pro chudší vrstvy obyvatelstva Prahy.

Zoologická zahrada v Troji byla otevřena r.1931, na pozemcích, které daroval státu Alois Svoboda r. 1922 (A.S. daroval pozemky i pro botanickou zahradu) Projekt botanické zahrady v Troji začal být uskutečňován až po roce 1989.

Plavební stupeň Troja – Podbaba. Zdymadlo vytvořené jezem v Troji umožňuje plavbu po řece. V rámci jeho budování r. 1902 vznikl Císařský ostrov, který jej odděluje od Královské obory plavebním kanálem . Kanál je dlouhý skoro 3 km a díky němu zůstalo zachováno přirozené koryto Vltavy - Trojská peřej.

Kanalizační tunel pod Letnou – Podle projektu Ing. W.H. Lindleye byly v Praze provedeny zásadní kanalizační stavby ( 1893). Ražení tunelu byli zahájeno v roku 1897. Ústí tunelu v Královské oboře je označeno jako revizní vstup ( stavba z červených cihel). Najdeme ho na cestě, která vede od Gothajské brány směrem k Místodržícímu letohrádku. Sběrač odpadních vod dále vede do čistírny odpadních vod (1965) na Císařském ostrově.

Královská obora v Bubenči, zvaná Stromovka byla užívaná českými panovníky. V době Přemysla Otakara II. byl zde r. 1261 postaven a zdmi obehnán lovecký hrádek.

Habsburkové začínají Trojskou kotlinu přetvářet v park. V polovině 16. století vzniká ve středu obory rybník. Císař Rudolf nechal pro zásobování tohoto rybníka prokopat pod Letnou štolu, nyní po něm nazývanou. Rudolf II. prodloužil oboru západním směrem až k Císařskému mlýnu, došlo k výsadbě exotických dřevin a k vysazení dalších zvířat.. Začátkem 19. století, r. 1804, byla Obora zásluhou místodržícího hraběte Chotka zpřístupněna veřejnosti. Královská obora se mění ve veřejný park a stává se oblíbeným výletní místem. Roku 1890 byla východní část Obory zabrána pro Výstaviště Zemské jubilejní výstavy.

Místodržící letohrádek.

Z terasy letohrádku se otvírá nádherný pohled na Trojskou kotlinu, na severní panorama Prahy. Nechal ho postavit král Vladislav Jagellonský a Rudolf II. jej nechal renesančně přestavět. Dnešní vzhled je z r. 1811, dle A.F. Palliardiho, byl přestavěn ve stylu anglické novogotiky. O sochařskou výzdobu se zasloužili I.M. Platzer aj. Kranner, o výzdobu interiérů J. Navrátil. Název je odvozen podle účelu stavby: v 19. století pařil místodržitelům krále, kteří zastupovali krále v jeho nepřítomnosti. (Místodržící hrabě Jan Rudolf Chotek) Objekt dnes slouží jako archiv novin a časopisů Národního muzea. Patří k němu původně hospodářské, dnes obytné přístavby.

Zahradnictví u Místodržícího letohrádku – původně pěstební zázemí obory. Hlavní skleník je registrovanou kulturní památkou.

Starý bubenečský hřbitov - opuštěný hřbitov leží v západním sousedství zahradnictví. Vznikl v první polovině 19. století, kdy nahradil hřbitov u kostela sv. Gotharda.

Hájenka v Královské oboře – Přízemní stavení stojí pod Gothardskou branou, kterou se vstupuje do obory ze starého Bubenče.

Kostel sv. Gotharda – kostel je z 13. století, postavený v obci Přední Ovenec (Bubeneč). Jeho současná barokní podoba je z roku 1801 (arch. Matěj Šmaha).

Hospoda Na slamníku – byla vyhlášená slavnostmi krejčích, zvanými slamníky, které se pořádaly o velikonocích. Patří mezi nejstarší hostince v Praze.

Bývalý císařský mlýn – Ze všech objektů zůstala stát pouze renesanční brána z roku 1616.

Šlechtova restaurace - lovecký zámeček byl postaven r. 1691 pro Kryštofa Vratislava z Mitrovic. Autor stavby byl J.B. Mathey. Roku 1791 byl objekt upraven v restauraci stavitelem F.A. Hergetem a r. 1865 jej do novogotické podoby přestavěl B. Grueber. Roku 1979 stavba vyhořela a nyní je v rekonstrukci.

Planetárium – v místech, kde stával statek Obory bylo otevřeno r. 1960 Planetárium, podle projektu arch. J. Fragnera. Toto zařízení slouží k osvětě astronomie. První návrh na zřízení pražského Planetária je již z r. 1926.

Výstaviště Holešovice

Celý areál vznikl pro Zemskou výstavu r. 1891, na východní ploše Královské obory, tvořené převážně polnostmi. Po roku 1928 ( vznikl výstavní areál v Brně) význam výstaviště v Praze upadal. Nyní se zde opět pořádají výstavy, veletrhy, koncerty, kongresy a semináře. Za vstupní branou od arch. Wiehla ( nyní upravenou) stojí dvě budovy od arch. Wiehla a Bělského: po levé straně je to budova, která nyní patří Akademii výtvarných umění. Její výzdobu tvoří poprsí 18 českých umělců, lunety a plastiky. Na pravé straně je budova Lapidária, která dříve sloužila pro obchodní a živnostenskou komoru. Lapidárium ( lapis – kámen), je sbírka kamenných soch a fragmentů. Expozice Lapidária obsahuje 718 exponátů. Bylo otevřeno r. 1993, po rekonstrukci budovy. Budovy vrátnice a policejní služebny stojí po obou stranách vchodu.

Průmyslový palác - 1890 ( arch. Bedřich Münzberger). Byl vyzdoben nejvýznamnějšími umělci své doby – J. Strachovským, F. Hergesellem,B. Procházkou, J. Sylvalterem, M. Alšem a dalšími..Střední část paláce je nesena osmi nosníky. Želená věž s točitými schody se vypíná do výše 51 metrů. Železnou konstrukci paláce postavila pod vedením F. mostárna. Palác byl v 50. tých letech upraven pro sjezdy KSČ, ve stylu sorely ( arch. Pavel Smetana). Z Výstaviště se stal Park kultury a oddechu Julia Fučíka.

Maroldovo panoráma - pavilon s panoramatem bitvy u Lipan, z r. 1434, malíře Luďka Marolda. Je to jediný pozůstatek z Národopisné výstavy z r. 1898. Na vnitřních stěnách budovy je namalován obraz bitvy u Lipan. Obraz má výšku 11 m a délku 95 m. Obraz byl původně umístěn v secesním pavilónu, který byl posléze zbourán a pro obraz bitvy u Lipan byl postaven pavilon navržený arch. Janem Koulou. K 500. výročí bitvy v r. 1934 si mohli návštěvníci prohlédnout panorama bitvy v novém pavilonu. Poslední rekonstrukce obrazu proběhla po povodních r. 2002.

Křižíkova fontána – první světelná fontána na světě byla instalována v Londýně, roku 1885. Křižíkova fontána z r. 1891se od těchto fontán lišila vyšší intenzitou světla a použitím obloukových lamp se zrcadly. Obnovená fontána ( po roku 1989) je na stejném místě jako fontána původní. Program fontány řídí počítač.

V areálu vznikla Sportovní hala, Plavecký bazén. Po r. 1989 mnohé na Výstavišti vzniklo a mnohé zaniklo..

Ničivé povodně r. 2002 způsobily ve Stromovce velké školy. Rozloha Stromovky je nyní 95 ha.

Výstaviště Holešovice

Výstaviště Holešovice - Lapidárium