Obsah

69. Bílá Hora, Letohrádek Hvězda

Na konečné tramvají, na stanici Bílá hora stojí budova Velká hospoda. Na tomto místě byl r. 1628, za účasti císaře Ferdinanda založen chrám Panny Marie Vítězné s klášterem Servítů. Objekt byl nedostavěn, byl prodán hraběti Martinicovi, který zde zřídil hospodu.

Dále, směrem k západu, stojí kostel Panny Marie Vítězné, stavba křížového půdorysu, barokní poutní místo z r. 1729.Původně, po bitvě na Bílé Hoře, zde stála kaple sv. Václava s kostnicí, v níž byly uloženy pozůstatky bělohorských bojovníků.

Na jejím místě byl později vybudován chrám s barokní kupolí od Giovanniho Santiniho. Stojí uprostřed areálu, obklopeného ambity s kaplemi v rozích. Kaple jsou zasvěceny sv. Vojtěchovi, sv. Janu Nepomuckému, Nejsvětější Trojici a Božímu hrobu. Brána do areálu je dílo K.I. Dienzenhofera s plastikami Jana Oldřicha Mayera. Křížová chodba je zdobena malbami poutních míst v Čechách a na Moravě. V kostele jsou fresky Kosmy D. Asama, V.V. Reinera a Jana Schöpfa. V.V. Reiner maloval fresku na jižní kupoli představující pátera Dominika a jeho modlitbu před bitvou na Bílé Hoře, Jan Schöpf vyzdobil severní kupoli výjevem útěku stavovského vojska po bitvě a Kosmas Damián Asam je autorem fresky Oslava církve českými patrony ve střední kopuli. Reliéf při vchodu do původní Mariánské kaple znázorňuje nástup vojáků k bitvě (vepředu je páter Dominik s obrazem P. Marie a latinským nápisem: Dejte císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží).

Obraz Bitva na Bílé Hoře je jednou ze tří kopií původního renesančního díla. Další dvě jsou v Chrámu P.M. Vítězné v Karmelitské ulici a ve Vatikánu. Na oltáři je kopie obrazu Narození páně, jehož originál nesený do bitvy páterem Dominikem, shořel. Za celým areálem, který je v rekonstrukci, je v polích mohyla upomínající na bělohorskou bitvu ( r.1620). Mohyla byla postavená roku 1920, na nejvyšším místě Bílé hory ( 381 m).

Obora Hvězda. Dříve se zde rozkládal les Malejov, byla odtud vedena voda na Pražský hrad. Král Ferdinand ( choť Anna) chtěl mít kromě Stromovky ( bubenečské Královské obory) ještě další lovný revír v Praze. Založil zde proto roku 1534 druhou Královskou oboru. Obora byla střežena, obehnána zdí. Počátkem 19. století se obora stala přírodním parkem.

Králův syn Ferdinand Tyrolský nechal v oboře postavit r. 1556 stavbu, zvanou Letohrádek Hvězda. Je to renesanční stavba, patří mezi tzv. stavby filozofické. Její jméno je odvozeno od šesticípého půdorysu ve tvaru Šalamounovy hvězdy. Má štukovou výzdobu inspirovanou antickými bájemi. Stavitelé - Juan M. Aostalis a Giovanni Luchese Za Josefa II. byl proměněn v prachárnu, roku 1951 byl upraven architektem Pavlem Janákem pro Muzeum Aloise Jiráska, rozšířené roku 1968 o Museum Mikoláše Alše.

Socha husitské bojovnice byla instalována do obory Hvězda v souvislosti s otevřením expozice o spisovateli A. Jiráskovi, který se tématem husitství zajímal ve své tvorbě. Mikoláš Aleš ilustroval romány A. Jiráska z doby husitství. Po úpravách letohrádku Hvězda po roce 1989 již nebylo Muzeum obnoveno.

Letohrádek Hvězda

Kostel Panny Marie Vítězné

Kostel Panny Marie Vítězné