Obsah

74. Trojský zámek a okolí

Trojský zámek

V zemědělské a vinařské obci – v Západním Ovenci ( nyní Troja) si nechal postavit hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka letní sídlo. Stavba ve stylu římské vily s francouzskou zahradou, na jižních svazích Prahy, byla postavena roku 1685, dle projektu architekta J.B. Matheyho. Převládajícím antickým námětem v celém zámku je Trojská válka a odtud pramení i název zámku a celé oblasti.

Zámecká zahrada je zdobená převážně barokními dekorativními vázami, v horní části jsou dvě skaliskové fontány. Zámecká zahrada pokračovala původně dále směrem na západ, na území dnešní Zoologické zahrady a přecházela zde ve štěpnici a užitkovou zahradu. Hlavní vchod do areálu zámku je jižní brána. Cesta přes francouzskou zahradu je projektována v přímé ose na věže katedrály sv. Víta na Hradě.

Zámek měl sloužit, dle představ hraběte Šternberka, jako odpočinkové a osvěžující místo pro loveckou společnost z Císařské a Královské obory ( Stromovka). Vstup do zámku byl původně přímo do Velkého sálu impozantním barokním schodištěm. Barokní schodiště obrácené směrem do zahrady je ozdobeno plastikami sochařů Hermannových, které znázorňují vítězný boj antických bohů a bohyní s Titány; konkrétně svržení Gigantů do Tartaru. Motiv svržení Gigantů do propasti symbolicky znázorňuje porážku Reformace v Čechách. Na vnějším parapetu jsou alegorie světadílů a živlů i denní doby. Mezi další vlastníky zámku patřila i císařovna Marie Terezie a kníže Windischgrätz. Poslední majitel statkář Alois Svoboda daroval zámek spolu s pozemky Československé republice ( vznik ZOO). V současné době je v Trojském zámku stálá expozice českého umění. Zámek je spravován Galerií hl.m. Prahy.

Interiér zámku je zdoben nástropními a nástěnnými malbami. Jejich autoři jsou F. a G. Marchetti, C. Tencallo a A. a I. Godynové. Ve Velkém sále jsou fresky oslavující Habsburskou dynastii. A. a I. Godinové z Anverp zde během šesti let vytvořili naprosto unikátní výzdobu. První z dvojice iluzivních malovaných tapisérií představuje Rudolfa Habsburského – prvního císaře z rodu( 1282). Na protější stěně je císař Leopold I., jedoucí na voze, za ním je průvod i s tureckými zajatci. V dalších prostorách jsou veduty z čínské krajiny, Dianin sál, sál Heperidek, krásně zdobené jsou i dlouhé chodby po stranách Velkého sálu. Zařízení zámku je vypůjčené, nic se nedochovalo.

Zámeckou kapli zdobí fresky Povýšení Kříže, Velikonočních pašijí a postavy čtyř evangelistů. Černá Madona je ze 17. století. Její menší replika je na domě v Celetné ulici.

K Trojskému zámku patřil i pivovar, mlýn, statek, vinice a hospodářská stavení.

Na vinici sv. Kláry je kaple sv. Kláry, zasvěcená této světici a věnován Šternberkově manželce Kláře z Malzanu. Autorem je J.B. Mathey.

Kaple sv. Kláry byla součástí Trojského zámku, se zámkem byla spojena schodištěm.

Panský pivovar v Troji ( č.4)

Pivovar byl postaven současně se zámkem, později přestavován a upravován.

Trojský mlýn (č.5)

Trojský mlýn je starší než zámecký areál. Po r. 1845 byl přestavěn na sýpku a přestal sloužit původnímu účelu. Mlýn má mohutný krov s vikýřem, přítok vody do mlýna je zasypaný, mlýnský kola jsou zrušená..

Panský statek (č.7)

Statek v ulici pod Havránkou, v sousedství osady Rybáře, patřil k základnímu hospodářskému zázemí trojského panství. Obytná budova vznikla současně se zámkem, koncem 17. století. V současné době je statek nevyužívaný a zchátralý.

Kovárna (č.25 a okolní domy)

Panská kovárna vznikla po vybudování zámku, koncem 17. století. Celá skupina domů si až doposud udržela historický ráz.

Trojský zámek

Velký sál

Kaple sv. Kláry