Obsah

76. Zbraslav

Zbraslav, osadu na soutoku Berounky s Vltavou, získal Přemysl Otakar II r. 1268. Postavil zde lovecký hrádek a jeho syn Václav II. cisterciácký klášter a v něm pohřebiště českých králů. Název Zbraslavského kláštera Aula Regia ( Královská síň) ukazuje na jeho důležitost. Řeholníci postavili klášterní chrám Panny Marie, v němž byli pohřbeni Václav II, Václav III., Eliška Přemyslovna i Václav IV. Během husitských válek byl objekt zničen. Královská Zbraslav byla obnovena až v době barokní, v r. 1739 novostavbou prelatury, konventu a kostela sv. Jakuba.

Spolu s Břevnovem je Zbraslav nejvýznamnější pražskou, vrcholně barokní církevní stavbou. Obě stojí na okraji Prahy v krásném prostředí. V r. 1785 byl klášter zrušen a vznikla zde první rafinérie cukru v Čechách. Ve druhé polovině 19. století byl areál přeměněn na zámek, zásadní rekonstrukci provedl až Cyril Bartoň z Dobenína r. 1926, který zámek posléze r. 1940 ji zapůjčil Národní galerii. Sbírky asijského umění zde byly umístěny až do r. 2009. Nyní je objekt v soukromých rukou.

Klášterní konvent je od Giovani Santiniho, hlavní sál je s freskami V.V. Reinera(1728).

Kostel sv. Jakuba. Raně gotický byl r. 1654 přestavěn. Fresky V.V. Reinera (1728) a F.X. Palka.

Nad Zbraslaví je kopec Havlín se hřbitovním kostelíkem sv. Havla. Dříve se zde nalézalo hradiště ( snad kněžny Kazi?).

Kostel sv. Havla vznikl ve 12. století, ve 14. století přibylo kněžiště. V r. 1660 byl kostel barokně upraven, byla přistavena příční loď. Věž v západním průčelí je zdaleka viditelná. Ve svahu je vyhlídkový altánek Karla IV. Podle pověsti se zde zastavil Karel IV. při svém návratu z Francie do Čech.

Vladislav Vančura žil v Uranové ulici č. 177. Dům je dílo Jaromíra Krejcara. Před vilou stojí od r. 1959 Vančurův pomník od Karla Lidického.

Ottova vila ( Žitavská ul. ,č. 500) a další vily na Zbraslavi svědčí o oblíbeném a vyhledávaném místě na okraji Prahy.

Zbraslav byla připojena r. 1974 ku Praze.