Obsah

78. Slavné pražské vily. Bílkova vila, Müllerova vila, Trmalova vila

V Praze vznikaly vilové čtvrti již na konci 19. století. Vily jsou dílem většinou slavných architektů, je jich velké množství, ale jen 8O z nich je památkové chráněných.

V Praze je 80 památkově chráněných vil - ve čtvrtích: Bubeneč, Hlubočepy, Dejvice, Vyšehrad, Vinohrady, Hradčany, Smíchov, Troja, Braník, Zbraslav, Liboc, Hodkovičky, Podolí, Střešovice

V první čtvrti, tehdy ještě mimo velkou Prahu, kde se stavěly rodinné vily byla Bubeneč. Bubeneč s rozlehlými zahradami tehdy začala připomínat anglická zahradní města. Posléze na Ořechovce vznikla na počátku 20.- tých let 20. století kolonie pro známé výtvarníky. Na celkové koncepci pracoval arch. Jaroslav Vondrák a domy v holandském stylu s cihelným zdivem na fasádě navrhl arch. Pavel Janák.Zde bydleli např. Emil Filla, Vincenc Beneš a Bohumil Kafka. Dále následovaly další vilové čtvrti: Barrandov, Hanspaulka, kolonie na Babě a Spořilov s domy pro střední třídu.

BÍLKOVA VILA

Rohovou vilu v Mickiewiczově ulici si sám pro sebe vyprojektoval sochař František Bílek v r. 1911. Je postavena z režných cihel lemována řadou světlých sloupů, které představují snopy klasů. Tvar vily je podle stopy kosy, kterou zanechává po sobě při sečení pole. Před vilou uprostřed měla stát původně socha Mojžíše (1905) jako symbol Hospodáře, ale v roku 1926 zde Bílek umístil sochu J.A. Komenského. Socha Mojžíše je umístěna před Staronovou synagogou. Jako jedna z prvních vil u nás má Bílkova vila plochou střechu. V 60. – tých letech 20. století darovala Bílkova manželka vilu Galerii hl. města Prahy. Po rekonstrukci byla vila otevřena v září 2010.

Ze vstupního prostoru domu je vchod do všech místností v přízemí – do kuchyně (nyní recepce), jídelny, do pokoje a do vysokého ateliéru s jBílkovými sochami. Do hlavního sálu ateliéru jsou průhledy, jimiž sochař pozoroval svá díla ze všech úhlů. Po krásném schodišti se dostaneme do prvního patra, kde jsou umístěna Bílkova díla, stejně jako v prostorách pod střechou. V celém domě nejsou pravoúhlé rohy, je tu mnoho výklenků a zákoutí a málo dveří (otevřený prostor umožňuje přelévání duchovního proudu z ateliéru po celém domě). Vnitřní zařízení si Bílek navrhoval sám.

František Bílek byl sochař, kreslíř, grafik, ilustrátor a mystik. Chtěl vytvořit dům, který byl zároveň „ dílnou a chrámem“, ve svých návrzích vycházel ze studia organické struktury rostlin, živočichů a člověka.

Bílkova vila

MULLEROVA VILA

Müllerova vila ve Střešovicích je prací architekta Adolfa Loose ve stylu zvaném „Raumplan“. Do vily se nastěhoval její majitel - stavitel František Müller v r. 1930. Vila byla po r. 1948 znárodněna, v r. 1951 Fr. Müller zemřel, jeho vdova mohla ve vile bydlet i nadále (Milada Müllerová zemřela v r. 1968). V ostatních prostorách byly umístěny různé instituce. Po revoluci r. 1989 byla vila vrácena dceři původního majitele a ta ji předala Muzeu hl. m. Prahy. František Müller byl spolumajitelem stavební firmy Kapsa a Müller (po válce Armabeton). Po rekonstrukci byla vila r. 2010 zpřístupněna veřejnosti.

Vstup do domu je kolem vrátnice, stěny jsou lakované (modrá barva), topná tělesa jsou původní (litinová, převážně cihlové barvy), závěsy žluté – mušelínové. Obytná hala zaujímá prostor dvou pater (zařízena původním nábytkem – každý kus je jiný..), k ní patří i jídelna, dále to jsou ložnice, pracovna majitele, místnost pro manželku majitele, ve vyšších úrovních ložnice, šatny. Nahoře je letní ( orientální) salonek s východem na velkou terasu, z níž je úchvatný pohled na Pražský Hrad. K domu patří také místnosti pro služebnictvo, garáže a kotelna. Celková koncepce domu je bez dělení na jednotlivá patra, pokoje jsou v různých úrovních a okna také. Vnitřní vybavení je původní – jsou použity kubusy z mramoru, mramorové a dřevěné obklady stěn, zabudované skříně ( i v šatnách) a krásná umělecká výzdoba. Zahrada je od silnice oddělena bariérou a rekonstruována v původním stylu.

Müllerova vila

TRMALOVA VILA

Trmalova vila je ve Strašnicích, v ulici Vilová 11.Strašnice byly vesnicí s viničními usedlostmi na okraji Prahy. Začátkem 20. století zde vyrostla vilová čtvrt a mezi nimi Trmalova vila od architekta Jana Kotěry. Jan Kotěra absolvoval studia architektury u Otty Wagnera ve Vídni. Stal se profesorem v Uměleckoprůmyslové škole v Praze. K jeho pracím patří m.j. obytné domy ( Václavské náměstí, Mozarteum) a rodinné vily ( Trmalova vila, vlastní vila). Učitel František Trmal postavil vilu r. 1903. Bydlel zde do r. 1911, posléze ve vile bydlely další 3 rodiny. Po II. svět. válce majetek propadl státu, v letech 1998 – 2001 byla vila rekonstruována. Nyní se zde konají výstavy, svatby a další kulturní akce městské části Praha 10.

Trmalova vila byla postavena jako venkovský dům. Arch. Kotěra zde uplatnil venkovské prvky – hrázděné štíty, vikýře.. Stavba je maximálně účelná, postavená pro potřeby majitele domu a jeho rodinu. V přilehlé zahradě byla okrasná část rozšířena i o vinohrad a užitkovou část. Vila je podsklepena, v přízemí je pracovna majitele domu , obývací pokoj a kuchyně. V prvním patře jsou ložnice, pod střechou půda.

Trmalova vila