Obsah

79. Slavné pražské vily. Bubeneč

Oblast Bubenče byla částí „Za hradbami“, kde se stavěly letohrádky, zahrady a usedlosti. Na počátku 20. století chtěl významný arch. Jan Koula prosadit stavbu nové Královské cesty ze Starého Města, z Pařížské ulice přes nový most přes Vltavu, dále Letnou do Vorlíčkovy ulice a ulicí pod Kaštany do Stromovky. Tento plán měl mnoho příznivců, kteří si byli jisti, že tato koncepce zvítězí a tak si začali v oblasti Bubenče stavět své vlastní vily. Železnice, která byla v té době v okolí postavena již slibovala, že jejich záměr bude vítězným.. Nestalo se tak.

VILY BUBENEČ

Zajímavé vily začínají v ulici Na Špejcharu.

Neuhauserova vila

Nyní Izraelská ambasáda je dílo Miroslava Stöhra ze začátku 20. století. Majitel byl ředitel továrny na keramické obkladačky, vila je obložena bílou keramikou.

Wilfertova vila .

Výtvarník Karel Wilfert si nechal svoji vilu s ateliérem v podkroví postavit r. 1905, dle plánů architekta Josefa Zasche. Je to mohutný rodinný dům, postavený do tvaru písmene L, stojící u „otoče“. Na fasádě je reliéf slunečních hodin, jejichž autorem je původní majitel a výtvarník K. Wilfert.

Ulice U Vorlíku č. 3

Stavitel vily je Bedřich Bendlmayer, odstoupil od secese k střídmějšímu stylu. Autorem výzdoby na vile je Vratislav Mayer.

Ulice Suchardova č. 4 - Vila právníka Jana Náhlovského

arch. Dušan Jurkovič, lidové motivy, výrazné barvy, dřevo. Romantický rodinný dům z r. 1908. Pod vysokým štítem je schodišťová hala.

Ulice Slavíčkova č. 7 - Maškova vila.

Výrazný dekor, barvy, štuk, členitá vila, malíř a architekt Karel Vítězslav Mašek si ji sám pro sebe navrhl a postavil. Stavitel Bohumil Waigant, jeho bratr Antonín je autorem plastických reliéfů. R. 1901. Sochař Luděk Wurzl je autorem Madony.

Ulice Slavíčkova č. 9

Výrazný štít , vila z r. 1910, Gustav Papež

Ulice Slavíčkova č. 15 - Suchardova první vila

je z roku 1896. Nese novorenesanční prvky. Boční štít připomíná českou pozdní renesanci. Malba opata Božetěcha (z doby krále Vratislava I.) v černém benediktinském rouchu je na fasádě - podle kartonu M. Alše. Opat Božetěch - byl umělec, malíř, sochař v 11. století. Působil v Sázavském klášteře. Vložil při mši na hlavu krále korunu (biskup tento úkon opomenul) a dostal od biskupa trest: vyřezat kříž i s Ukřižovaným a tento kříž donést do Říma. Božetěch se tohoto úkolu zhostil. Stavitel vily je F. Schlafer, arch. Jan Koula. V této vile vyrůstal Cyril Bouda, syn sestry S. Suchardy.

Ulice Slavíčkova č. 6 a č. 8

Je to druhá Suchardova vila. Autorem je arch. Jan, Kotěra, r. 1907. Tvoří ji dva domy: první byla obytným domem, druhá ateliérem, ve kterém sochař Sucharda pracoval. Obě vily byly spojené.

Ulice Slavíčkova č. 17 - Vila arch. Jana Kouly

je romantická stavba z r. 1895 se sedlovou střechou a s vyřezávanými lomenicemi. Malby na domě jsou dílem J. Kouly. Socha poustevníka sv. Ivana je od S. Suchardy.

Ulice Pelléova - Pelléova vila

je novorenesanční stavba z r. 1890, autorem je arch. Rudolf Koukol. Pod římsou jsou lunety s plastickou výzdobou. Naproti, na rohu Pelléovy a Slavíčkovy ulice stojí vila od stejného architekta, ve kterém bydlela neteř paní Pelléové – Zdenka Braunerová. Francouzský generál M. Pellé byl hlavním velitelem Československé armády za první republiky. Od r. 2001 je zde Nadace Milady a Jiřího Anderlových

Ulice Na Zátorce č. 3 Krausova (právník) vila.

Dekorativní vila z r. 1907, stavitel Matěj Blecha, arch. Emil Králíček, s polygonální věží na nároží se zimní zahradou. Výzdoba Ant. Waigant. Velká okna s příčlováním v horní části. Pod okny jsou barevná pole. Styl geometrická secese, v interiéru je velká hala. Dnes redakce časopisu Elle.

Ulice Na Zátorce č. 10 - Vila JUDr. Wostrého

s mansardovou střechou, autor Adolf Foehr.

Ulice U Vorlíků č. 13 - Sedlákova vila,

autor Antonín Pfeiffer.

Ulice U Vorlíků č. 15

Vila ing. Jana Köhlera z r. 1910, prvky novorenesanční + lidový ráz. Stavitel Fr. Novotný.

Ulice U Vorlíků č. 17

Heritesova vila, arch. Jaroslav Hlaváček

Ulice Na Zátorce, U Vorlíků

Na křižovatce stojí Irské vyslanectví, arch. A. Waigant

Na Zátorce, U Vorlíků

Naproti bílý dům , nyní Ruské firmy, Ruský majitel

Ulice na Zátorce, V Tišině

Vila stavitele ing. Kapsy, firma Kapsa a Müller. Architekt Otakar Novotný, interiéry Adolf Loos. Režné zdivo, holandské období z 20. let dvacátého století.

Naproti stojí „ německá vila“, V Tišině č.2 a za ním, V Tišině č. 4 dům Alfonse Muchy od Bohumila Hübschmanna.

Ulice V Tišině 3

Architekt A. Pfeifer

Ulice V Tišině č. 6

Architekt Jaroslav Vondrák (např. Ořechovka)

Ulice V Tišině č. 10

Architekt František Kavalír. Fresky na průčelí, autorem je Fr. Tavík Šimon.

Ulice V Tišině č. 12

Architekt Josef Zasche. Němec, rodák z Jablonce. Moderní klasicismus.

Ulice Pod kaštany č. 18 (dříve Císařská ) - Sieburgerova vila,

z r. 1909. Hugo Sieburger byl císařským radou, majitelem firmy Heinrich Röhrs – továrna na nábytek, na dekorační předměty. Stavitel Quido Bělský, arch. Bohumil Hübschmann.

Ulice Pod Kaštany č. 19 - Vila Bianca,

r. 1911, architekt Jan Kotěra realizoval přestavbu původní usedlosti, pro rodinu Otty Bondyho. Po I. svět. válce provedena pro rodinu Petschků přestavba dle arch. Maxe Spielmanna. Po II. svět válce přešla vila do majetku státu ( Čínské velvyslanectví). Nyní po rekonstrukci nájemní dům, plastiky od Jana Štursy.

Socha Karla Bendla od S. Suchardy - křižovatka ulic Pelléova, Na Zátorce a Pod kaštanxy.

Ulice Pelléova, V sadech 1 - Lanova vila,

byla první zahradní vilou v Bubenči ( spodní část Pelléovy ulice se nazývala Starý Bubeneč). Druhá vila byla Lipmanova. Vilu postavil kolem roku 1870 podnikatel Adalbert Lanna ve stylu novorenesance. A. Lanna stavěl spolu se svými společníky(s Janem Schebkem a Moritzem Gröbem) v 19. století železniční tratě v českých zemích. Vila je dílem Ignáce Ullmana a jeho švagra Antonína Barvitia. Stavba ve tvaru L s vyhlídkovou věží je postavena podle italského vzoru ( Palladius) s velkou zahradou. Vila přešla r. 1948 do majetku státu, nyní je ve správě AV České republiky.

Lannova vila

Vila Otto Petschka ( rezidence velvyslanectví USA) - Zikmunda Wintra 3

Rezidence rodiny Petschků. Dům orientovaný do zahrady postavil arch. Max Spielmann. Vstup a vjezd do zahrady je z ulice Z. Wintra. Přes bohatě zdobenou bránu, se dvěma domky po stranách.

Ruská ambasáda – Pod kaštany 1, čp. 19.

Byla postavena na konci 20.-tých let dvacátého století, dle projektů arch. Maxe Spielmanna, ve stylu francouzského baroka. Byla součástí několika vil bankéře Petschka. Další budovy v areálu je např.: Blochova vila od arch. Foehra..atd.

Čínská ambasáda – Pélleova 18

V okolí Bubenečské ulice jsou domy režisérů Krejči a Sequense (ulice Štursová).

Na začátku Heineho ulice stojí neznámá vila Jana Kotěry se Suchardovým reliéfem. Na druhém konci ulice je snad Baťova vila, nyní opravená.

V ulici Českomalínské je několik domů od architektů Mühlsteina a Fürtha.

V Roosweltově ulici je bývalý Vojenský zeměpisný ústav od Bedřicha Fauersteina.

Ulice Na Marně . Strnadova vila. Architekt Josef Gočár.

Gibiánova vila – stojí v ulici Charlese de Gaulla. Konstruktivistická vila od arch. Jaromíra Krejcara.