Obsah

80. Slavné pražské vily a stavby. Vinohrady

Nad nádražím Praha – Vršovice, nad údolím Botiče, na jižním pražském svahu jsou Havlíčkovy sady a v nich stojí Gröbeho vila.

Vila byla postavena r. 1880 pro Moritze Gröbeho, společníka Vojtěcha Lanny, jako letní sídlo, ve stylu české novorenesance, podle italského vzoru.

Architektem byl A.V. Barvitius a Josef Schulz, sochařské práce provedl

B. Schnirch a J. Vorlíček, stavbu realizoval stavitel F. Havel.

R. 1945 byla vila poškozena, r. 1953 byla upravena jako Ústřední dům pionýrů a mládeže, v roku 2003 byla rekonstruována, nyní je jejím majitelem MČ Praha 2. Slouží jako školící centrum.

Výhled na Pankrác z Gröbeho vily

Gröbeho vila z jihu

…a ze severu

Šalounova vila ve Slovenské ulici je secesní stavbou se symbolizujícímí prvky. Sochař Šaloun si postavil r. 1910 nejprve ateliéry (malý a velký) s vchodem na západní straně.

Do zahradní části byl k ateliérům přistavěn salon, slovácká jizba a technické zázemí domu.

V r. 1934 zeť sochaře arch. Josef Černý dostavěl další části vily.

Celý objekt je nyní ve vlastnictví Akademie výtvarného umění, rekonstrukce byla provedena r. 2007.

Šalounova vila

Šalounova vila, ateliér

Kotěrova vlastní vila (1909), Hradešínská 6. Dům na jižním svahu Vinohrad si arch. Jan .Kotěra postavil z režného zdiva kombinovaného se svisle drásanou hrubou omítkou, inspirován holandskou a anglickou architekturou.

Do ulice Hradešínské je umístěna schodišťová věž, která umožňovala přímý přístup do architektova ateliéru a do jeho pracovny.

Na jižní straně, směrem do zahrady - hned v přízemí, je terasa a rizalit zimní zahrady. V prvním patře velká terasa s úžasným výhledem na Prahu a další prostory sloužící pro život rodiny.

Kotěrova vila

František Albert Libra( 1891 – 1958) – vlastní vila, Hradešínská 20.

Stavitel František Libra navrhl zastavovací plán v této části Vinohrad pro 51 domů.

Soubor se jmenoval Kolonie svobody a domy byly postaveny ve dvacatých letech XX. století. U každého domu byla zahrada.

Dům je rodinná vila se dvěma podlažími a s podkrovím. Ložnice byly v podkroví a rodinný byt v I. patře. Pracovnu měl František Libra v suterénu, ve třech místnostech orientovaných směrem na jih, do zahrady.

Zajímavé je zdobení nad okny, zvýraznění oken říms a štítů.

Dílo František Libra - např.: obytné domy Pankrác, Budějovická ulice (1931) a v Praze Krči obytné domy s malými byty, U Nových domů (1936).

Albert Libra, vlastní vila

Vila Františka Strnada z r. 1924, Chorvatská 7. Architekt Kamil Roškot (1886 – 1945).

Omítnuté průčelí a cihlový obklad. Na vstupní branku navazuje schodiště na terasu do sloupy krytého zádveří domu. Celá stavba je orientovaná směrem k jihu, do zahrady.

František Strnad – stavební podnikatel.

Vila Františka Strnada

Vila Dykova 20 – dílo manželů Petříkových. Architekt prof. Theodor Petřík s manželkou( naší první architektkou) Miladou Petříkovou- Pavlíkovou, jsou autoři stavby. Azylový domov Charlotty Masarykové byl postaven r. 1928 pro Spolek ochrany ženských zájmů.

Nyní Domov mládeže .

Theodor Petřík, architekt (1882-1941), profesor VŠZ, věnoval se především zemědělskému stavitelství.

vila manželů Petříkových

Dykova ulice č. 14, budova Českého rozhlasu, nyní soukromý majetek.

vila ČR, Vinohrady

Dykova ulice č. 23, činžovní dům naproti vily ČR, zde bydlel v přízemí básník Viktor Dyk (pamětní deska nad vchodem, název ulice).

dům, kde žil Viktor Dyk

Vila arch. Františka Marka v Dykově ulici č. 12 stojí vedle vily, kde sídlil ČR.

Vila má novogotickou fasádu, zdobenou orlem na střeše.

vila Fr. Marka

Dryákova vila se secesní dekorací, Dykova ulice č.6. Vlastní vila architekta Aloise Dryáka( 1872 – 1932) z roku 1900 postavena ve stylu mezi historismem a secesí.

Dryákova vila

Machoňova vila, Dykova č. 4. Autorem původní stavby z konce 19. století byl arch. Antonín Turek, později( 1928) byla vila přestavěna dle projektu Ladislava Machoně. Keramický obklad, v interiéru jsou zdobené stropy s hvězdami souhvězdí Orion. Majitel domu byl František Pokorný, člen správní rady Maršnerovy čokoládovny na Vinohradech. Čokoládovna převzala hvězdu za své logo, roku 1928 se přejmenovala na Orion a přestěhovala se do Modřan.

Machoňova vila

Vila Antonína Turka, Dykova ulice č. 2 . Architekt Turek si ji postavil pro sebe. Dosud neprošla přestavbou.

Antonín Turek, vinohradský architekt, např. Vršovický zámeček, vodárenská věž, tržnice Král. Vinohrady, Národní dům vinohrady a další..

vila Ant. Turka

Vila Emila Kolbena, Hradešínská 1. Emil Kolben (1862 – 1943), zakladatel továrny Kolben, vila byla známá jako „ červená vila“, nyní je ve správě MČ Praha 2.

vila Emila Kolbena

Dvojdům bratří Čapků z r. 1929, ulice Bratří Čapků 28 – 30, Praha Vinohrady.

Architekt: Ladislav Machoň.

Dvojdům byl postaven v kolonii domů Stavebního družstva Ve Stromkách.

Od 20.- tých let XX. století jej vlastnili bratři Karel a Josef Čapkové.

Dvojdům bratří Čapků

Dvojdům bratří Čapků

Další stavby Vinohrady:

Husův sbor, Dykova 1 (1933) postavila firma Belada dle návrhu architekta Pavla Janáka. Je to železobetonová stavba, v západní části má bohoslužební sál, na východní straně je dům s kancelářemi farního úřadu a s nájemními byty.

Na jižní straně je 30m vysoká zvonice s točitým schodištěm, bez obvodního pláště.

Věž je zakončená 4m vysokým kalichem.

V interiéru kostela jsou varhany s americkým systémem Unit. Na kněžišti je Kristus

s reliéfy postav starozákonních proroků od Jana Znoje.V předsálí od Fr. Bílka tři sádrové reliéfy se soškou Jana Blahoslava .

Kolumbárium. Autorem je Jiří Jakub, je největší u nás a nalézá se pod kostelem.

Autorem plastiky „Poslední soud“ je Jaroslav Horejc, žák prof. Suchardy.

Husův sbor s vodárenskou věží

Vodárenská věž Vinohrady. Autor arch. Antonín Turek, vodojem, střešní terasa byla dříve užívána jako rozhledna, na věži jsou sochy troubících andělů a znak Královských Vinohrad.

Od 60.-tých roků 20. století slouží věž k bydlení.

vodárenská věž, Vinohrady

Schnirchův dům, Mikovcova 5/548, Praha Vinohrady. Novorenesanční dům postavený dle návrhu Antonína Wiehla a Jana Zeyera, na místě zbořených hradeb v r. 1875.

Stavebník Bohuslav Schnirch , sochař, ( 1845 – 1901), generace Národního divadla. Stavba připomíná florentské paláce z 15. století. Jednotlivá podlaží oddělují sgrafitové pásy navržené majitelem domu. Dva průvody naznačují principy uměleckých tvoření - iracionální a rozumový.

V nadpodlaží je zavěšen sochařův štítek s hlavou medúzy.

V interiéru je velká freska od Josefa Ženíška, který tu měl ateliér po Schnirchově smrti.

Schnirchův dům

Laichterův dům, Chopinova 4, postaven pro nakladatele Jana Leichtera (1858 – 1946). Jeho nakladatelství vydávalo časopis Nová doba a provozovalo Filosofickou knihovnu.

Architekrt Jan Kotěra, 1909. Vazba z režného zdiva.

Prostory pro nakladatelskou činnost vlastníka a pro jeho rodinu spojuje hala s dekorativními vzory od Jana Preislera.

Nyní nakladatelství Paseka.

Laichterův dům

Vila Osvěta, ulice Jana Masaryka (dříve Makarenkova). Jan Masaryk se zde narodil r. 1886. Manželé Masarykovi tu bydleli od r. 1886 – 1889. Velká zahrada v přední i zadní části.

Velký dvoupatrový dům postavil r. 1871 Václav Vlček, vydavatel měsíčníku Osvěta.

Nyní majetek MČ Praha 2.

Vila Osvěta