Obsah

82. Barrandov

Ve 20. – tých letech XX. století na území zvaném Barrandov, podle francouzského geologa Joachima Barranda, v katastrálním území Hlubočepy, se začíná budovat „ kalifornský Hollywood “. Stavitel ing. Václav Havel s architektem a režisérem Maxem Urbanem postavili první objekty – restauraci a kavárnu Terasy. Lucerna a Barrandov byly spojené nádoby, měly stejného majitele – Ing. Václava Havla. Vlastník obou objektů zajišťoval i odvoz návštěvníků z Lucerny ve Štěpánské ulici na Barrandov a zpět..

Ve 30.- tých letech staví Havel s Grégrem bar Trilobit, plavecký bazén, vilovou čtvrt a Filmové ateliéry s laboratořemi.

Barrandovské skály – Národní přírodní památka Barrandovské skály při Černé rokl, ukázka vrásnění vápenců z období prvohor. Našlo se zde mnoho zkamenělin trilobitů, hlavonožců a dalších živočichů.

Barrandovský most je největší silniční most Prahy. Spojuje Hlubočepy s Braníkem, je důležitou součástí Jižní spojky. Byl postaven r. 1983, umělecká díla jsou dílem sochaře Josefa Klimeše. Na pravém břehu je to „Rovnováha“ zvaná „Červ dobyvatel“, na levém břehu jsou dvě betonové mísy zvané „Hroší lázeň“, či také „Krmítko na slony“.

Od roku 2003 je v provozu Barrandovská tramvajová estakáda, vedoucí z Hlubočep do Barrandovského sídliště. Autorem této nejmodernější tramvajové stavby v ČR je arch. Patrik Kotas. Na trati byla postavena nová generace šesti zastávek.. stojí za prohlédnutí.

Stanice na Barrandovské estakádě, Patrik Kotas Vodárenská věž na obzoru na Děvínských Hradech je dílem Karla Hubáčka.

Barrandovské ateliéry - první film zde byl natočen v r. 1935. Za vstupní budovou s věží ( vodárnou) vznikly dva velké ateliéry A a B. Za německé okupace byly ateliéry součástí společnosti UFA a stavěly se další haly.

Barrandovské ateliéry. Vstupní budova

Barrandovské ateliéry, vjezd

Barrandovské ateliéry.Televize NOVA

Barrandovské vily

Vily na Barrandově jsou převážně dílem arch. Maxe Urbana a Vladimíra Grégra. Bydleli zde většinou lidé československého filmu. V ulici Barandovské č. 17 je vila Josefa Svobody (nad garáží), další vila v rustikálním stylu č. 7 je od Vladimíra Grégra. Před roklí ( odbočka doprava) je krásná vyhlídka! Za roklí je vila (Vladimír Grégr) se sochou Vltavy

dále červená vila č. 3 od Rudolfa Stockara ( majitel Norbert Frýd). Vila za obloukem ulice ( zarostlá) z r. 1932 je od V. Grégra ( majitelé manželé Šmutzerovi).

Vila č. 41, 46, Barrandovská ulice, jsou dílem V. Grégra. Vila Barrandovská 60 je od architektů Leo Mayera a Hermanna Abelese z r. 1934. Majetek rodiny Auerbachovy.

V ulici Lumiérů č. 181 byla ukázková vila, kam se chodili zájemci ve 30. letech 20. století dívat na možnosti stavby svých nových vil, na dvou stech volných barrandovských parcelách.

Ulice Lumiérů, od Kříženeckého náměstí Družstevní obytné domy, autor J. Linka, rok 1975

Skalní ulice č. 8 je dům skladatele Aloise Háby (varhany), dříve objekt ROH.

Skalní ulice č.10 z r. 1932 je nejznámější vila od V. Grégra, postavená do oblouku(!). Je to tzv. anatomický funkcionalismus. Barrandovská č. 22 je vila ing. J. Němce, od Jaroslava Frágnera a Ladislava Syrového. Vila Václava Cibuly z r. 1932, Barrandovská č. 11, arch. Štěpánek. Funkcionalismus.

Vila Václava Cibuly

Vila Miloše Havla, Barrandovská č. 17, representativní, rozlehlá, s velkou zahradou - dřívě dějiště zahradních slavností. Nyní sportovní klub. Poslední rekonstrukce proběhla v 1994, financoval ji pan Charouz.

Vyhlídka ze zahrady vily Miloše Havla na Braník a Hodkovičky

Barrandovské skály, Terasy a plavecký bazén

Prudké vápencové skály tvořené vyvřelinami sahaly až do řeky Vltavy, ale část masivu byla v 18. století vylámána. Při dobývání kamene zde vznikl v 19. století lom, ve kterém byl dle plánů Václava Kolátora r. 1930 postaven plavecký bazén. Nyní chátrá, stejně jako kavárna s restaurací Barrandovské Terasy (Max Urban).

Barrandovské Terasy

Plavecký bazén, dno a startovací bloky, r. 2011

Plavecký bazén, skokanská věž, r. 2011

Literatura:

Max Urban: Z Barrandova do Hollywoodu

Rostislav Škácha: Od moderny k funcionalismu

Cesta k vrcholu a slávě – kniha podzim 2011

Slavné vily Prahy 5

Václav Havel: Mé vzpomínky