I. Opevnění Prahy

První opevněná místa na území dnešní Prahy byla stará hradiště v jejím okolí. Baba, Butovice, Hostivař, Podhoří, Šárka, Zámka, Závist (největší).

V dalších stoletích převzaly Význam hradišť, dva Hrady, mezi kterými vzniklo několik pražských měst. Tato města potřebovala ochranu. Budovala si proto silná opevnění.

1. Pražský Hrad byl zpočátku opevněn hliněnými valy ( r. 8OO), kamenné zdi buduje kníže Soběslav( 1135). Na západní straně je tato zeď vysoká 14 metrů, na východní straně 9 metrů. Zeď je široká 2,5 metru. Z opevnění Hradu vedly 3 brány. Na východě Černá věž( dodnes zachovaná), u jižní strany to byla Bílá věž (zachována ve zdivu v jihozápadní části III. nádvoří), třetí je věžová brána (zachovaná na západní straně Královského paláce). Vyšehrad byl původně také chráněn hliněnými valy. Zděné hradby tu byly budovány až koncem XI. století. Kníže Vratislav II, pozdější král Vratislav I. jej dal přestavět v sídlo českých panovníků. Zděné opevnění tvořily vysoké hradby s dřevěnými ochozy. V této době bylo opevnění Vyšehradu kvalitnější než opevnění Pražského hradu.

2. Staroměstské hradby. Staré Město se začalo opevňovat za krále Václava I. Král rozhodl(1235), že Větší město pražské ( Staré město) bude ohrazeno hradbami. Za osmnáct let bylo opevnění dokončeno. Hradby byly vysoké 10 – 12 metrů, silné 2 metry, nahoře s cimbuřím. Před hradbou byl 15 – 20 metrů široký parkán s nižší parkánovou zdí, dále 25 metrů široký a 8 metrů hluboký příkop a val. Přes příkop vedly můstky, nejprve dřevěné, později kamenné, jimiž se vstupovalo do bran. Můstek, (resp. pouze jeho zbytek - jeden a půl oblouku), který vedl do brány Svatohavelské je možné vidět ve vestibulu stanice metra Můstek. Po celém obvodu hradeb stály ve vzdálenosti 30.- 60. metrů vysoké věže. Brány se zavíraly těžkými dubovými vraty, pobitými ocelovými pláty a hřeby. Hradby byly následně zesilovány za nimi stojícími vyššími domy.

Brány staroměstské:

  • sv. Františka (8)
  • Odraná (7) konec Dlouhé
  • sv. Benedikta (6) Kotva
  • Prašná (5)
  • Svatohavelská (4) Můstek
  • Perlová (3)
  • Zderazská (2) Pernštýn
  • sv. Štěpána (1) K. Světlé
  • sv. Ondřeje (13)
  • Na Zábradlí (12)
  • Staroměstská mostecká věž (11)
  • Svatovalentinská (10) nám J. Palacha
  • Brána v Židech (9)

celkem 13 bran

3. Malostranské hradby

Malá Strana. První hradby byly budované do roku 1280 a táhly se od západní brány Hradu do poloviny dnešní Nerudovy ulice směrem k Tržišti ke komendě Maltézských rytířů, potom k Biskupskému dvoru a dále pokračovaly směrem k východní straně Hradu ( na obrázku červená barva). Velké opevnění Malé strany a Hradčan bylo postaveno v r. 1320.

Malostranské opevnění bylo r. 1362 rozšířeno o Újezd, Petřín a Pohořelec.

Staré románské hradby byly zasypány, byly k nim přistavěny domy, na zasypaném příkopu vzniká Tržiště atd..

4. Novoměstské hradby dal postavit Karel IV. Nové opevnění Hradu, Hradčan, Malé Strany, Starého Města, Nového Města a Vyšehradu. Novoměstské hradby se táhly od Vyšehradu ke Karlovu, Sokolskou ulicí k Muzeu, Hlavnímu nádraží, směrem na Těšnov a dále ke kostelu sv. Petra na Poříčí. Karel IV. založil Nové Město pražské 8.3. 1348. Nové hradby byly postaveny za dva roky – r. 1350.

Do nového opevnění se dostaly osady Poříčí, Chudobince,Rybník, Rybníček s románskou osadou sv. Longina z 12. století, dvorec Na bojišti, Opatovice, Na Struze, Zderaz.

Brány novoměstské

  • A Poříčská
  • B Horská
  • C Koňská
  • D Svinská

V Praze se v XV. století budují gotické brány. Prašná brána a Mostecké brány po obou stranách Karlova mostu. Na Hradě je postavena nová hradba, předsunutá před starou románskou, na severní straně jsou budovány dělostřelecké věže - Bílá, Mihulka a Daliborka.

5. Barokní pevnost Praha. Vídeň rozhodla roku 1649 o stavbě pevnosti Praha s citadelou Vyšehrad. První část stavby opevnění vedla od Poříčí na Vyšehrad a končila rokem 1730 opevněním Malé Strany a Hradčan. Obrana města byla rozdělena do tří samostatných úseků – Vyšehrad, Nové Město a Malou Stranu.

Nové hradby kopírovaly původní zdi hradeb. V údolí Botiče a ve svahu Petřína bylo využito zdí z doby Karla IV. Zdi hradeb byly v průměru 5 metrů vysoké a suché příkopy široké místy až 60 metrů. U paty byla šíře opevnění až 3 metry. Hradby byly nakloněny směrem dovnitř, aby byl tlumen náraz dělových koulí.

Prahu obklopovala fortifikace se 40–ti bastiony.

6. Mapa Prahy, likvidace opevnění. Vnitřní hradby města byly zasypány v r. 1784, po spojení měst pražských. Úpadek opevnění završil císař František Josef I. 30. 10. 1866, kdy dovolil městu Praha, aby odkoupila pás hradeb.

Příkopy byly zasypány. Části hradeb zůstaly zachovány dodnes, a tam, kde zcela zanikly jsou jejich stopy patrné i nyní, zejména při pohledu na mapu.