IV. Duchovní řády, Křížová cesta

Duchovní řády

Již za dob pronásledování křesťanstva, ubírali se mnozí křesťané do samoty, aby se mohli nerušeně věnovat službě Boží. První mniši žili jako poustevníci, a teprve později se spojili a pod společným představeným založili shromáždění, jehož členové bydleli v klášterech.

Otcem poustevníkú je sv. Pavel Thebský ( zemř. r. 340), žil v poušti 90 let.

Otcem klášterního života je sv. Antonín( zemř. r. 356). Za doby sv. Antonína byly již i některé kláštery ženské.

Sv. Benedikt se nazývá patriarchou mnichů na Západě. Sepsáním řehole (způsobu života) pro klášter na Monte Cassinu se stal zakladatelem řádu Benediktinů. Do této sepsané řehole patří nejen rozvrh denní doby řádu, ale i stavební kánon pro klášterní příbytek (konvent).

Komunita byla v hlavních směrech soběstačná, v areálu musela být zahrada. Rostliny se pěstovaly ke spotřebě, dekoraci, ale i k léčení.

Součástí zahrady byl Rajský dvůr, obklopený čtyřkřídlým ambitem ( křížovou chodbou). Rajský dvůr pomáhal k individuální kontemplaci. Centrem dvora byla studna – zdroj života.

Účely řádu lze shrnout pod tři body:

  • život rozjímavý (kontemplativní)
  • život aktivní ( služba nemocným apod.)
  • život rozjímavý i aktivní

Řád duchovní je společenství lidí, kteří jistým způsobem života, církví schváleným směřují ke křesťanské dokonalosti. Podmínky jsou: chudoba, čistota a poslušnost, život v odloučenosti, snaha o rovnováhu mezi duchovním životem a fyzickou prací.

Po Benediktinech má velký význam v historii řád Cisterciánů ( dle města Cistertia ve Francii) a řád Premonstrátů, jejž založil sv. Norbert ( podle místa založení - Praemonstratum). Důraz je kladen na apoštolské a misionářské působení. Také na vědeckou a kulturní činnost.

Příchod do Čech:

  • benediktinské kláštery kolem roku 1000.
  • Cisterciáni a Premonstráti poč. 40. let 12. stol.

Úpadek kázně kléru i v klášterech dal podnět k založení řádů žebravých: Karmelité (z Kalábrie) Augustiniáni, Františkáni a Dominikáni.

Od starších řádů se žebravé řády liší důsledným prosazováním chudoby, nejen pro jednotlivé členy, ale i pro instituci jako takovou.

Příchod do Čech: 20. léta 13. století.

S křížovými výpravami souvisí vznik rytířských duchovních řádů: Templáři, Maltézští rytíři, Němečtí rytíři. Maltézští rytíři jsou dnes uznáváni jako suverénní řád, zabývající se péčí o nemocné a poutníky, řád Německých rytířů byl v roce 1929 reformován a nyní je zařazen mezi řeholní kanovníky.

Příchod do Čech: první třetina 13. století.

Křížová cesta

  1. Pilát odsuzuje Ježíše ke smrti

Ježíš je nespravedlivě odsouzen. Mlčí, nebrání se, nepropadá hněvu..

Každý z nás se v této situaci pokouší o pomstu. Cestu k velkorysosti hledejte, abyste nebyli souzeni..

  1. Ježíš přijímá kříž

..dobrovolně. Neudělal nic zlého, přijal náš úděl.

Nebojme se těžkostí a utrpení a nést jařmo již od svého mládí..

  1. Ježíš padá pod křížem

Nechceme být slabí, vše zvládneme.. Stydíme se, když selháváme. Nebojme se slabost a selhání přiznat. Bez Boží pomoci budeme nejen stále padat, ale nebudeme schopni povstat a jít dál..

  1. Ježíš se potkává s matkou

Sdílet bolest je těžký úděl pro nejbližší.

  1. Šimon pomáhá Ježíši nést kříž

Ježíš přijal i neochotnou pomoc. Pomoc druhým nás obdarovává.

  1. Veronika podává Ježíši roucho

Ježíš potřebuje pomoc, pomoc přijímá a gesto lásky opětuje.

  1. Ježíš podruhé pod křížem klesá

Pod křížem znovu klesá.. Symbol našich opakovaných pádů a selhání

S některými věcmi, závislostmi - zápasíme opakovaně.

  1. Ženy jeruzalémské oplakávají Ježíše

Ježíš se k ženám choval vždy velmi dobře. Ženy neunesly jeho utrpení.

Nezoufejte, povzbuzoval je Ježíš.

  1. Ježíš padá potřetí

Ukazuje již krajní Ježíšovo vyčerpání. V našem životě často nevíme, jak dál.. Selhání, ztráta..

  1. Ježíše svlékají z roucha

Ponížili jeho lidskou důstojnost. Každý má nějakou komůrku, kterou nechce odkrýt. Zažíváme manipulaci, ponížení, týrání..

  1. Ježíše přibíjí na kříž

Bolest a opuštění. Opuštění ve stáří, v nemoci, v bolesti.

  1. Ježíš na kříži umírá

Je dokonáno..

Naděje na nový život. Žijeme proto, abychom naplnili své poslání a obdarovali ostatní.

  1. Tělo Ježíšovo leží na klíně Marie

Bolest ze ztráty milovaného, Marie se nehroutí.

  1. Tělo Ježíšovo kladou do hrobu

Několik nejvěrnějších jej do hrobu uložilo..